Adej Ad
Adej Ad (hebrejsky עדי עד, doslova „Navěky“, anglicky Adei Ad) je izraelská osada neoficiálního charakteru (tzv. outpost) v bloku židovských osad Guš Šilo okolo osady Šilo na Západním břehu Jordánu v Oblastní radě Mate Binjamin.
Adej Ad עדי עד | |
---|---|
Celkový pohled na Adej Ad | |
Poloha | |
Souřadnice | 32°2′26″ s. š., 35°20′6″ v. d. |
Nadmořská výška | cca 790 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Judea a Samaří |
Adej Ad | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 23 rodin |
Správa | |
Vznik | 1998 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Nachází se v nadmořské výšce cca 790 metrů na východním okraji centrálního hornatého hřbetu Samařska. Leží cca 30 kilometrů severoseverovýchodně od historického jádra Jeruzalému, cca 20 kilometrů severovýchodně od Ramalláhu a cca 53 kilometrů východně od centra Tel Avivu.
Vesnice je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí místní komunikace, která ji západním směrem propojuje s mateřskou osadou Šilo a která na východ od Adej Ad ústí do silnice číslo 458 (takzvaná Alonova silnice).
Adej Ad leží v hustě osídlené části centrálního Samařska, kde jsou palestinské i židovské obce vzájemně promíseny.
Název
Název osady odkazuje na biblický citát z Knihy Izajáš 26,4 - „Doufejte v Hospodina věčně“.[1] Podle jiného zdroje jde o odkaz na Knihu žalmů 132,14 - „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím“.[2][3]
Dějiny
Osada byla založena v měsící tišri židovského roku 5759 (podzim 1998). Tehdy se v této lokalitě usadilo osadnické jádro. Krátce poté tu už žily v mobilních domech dvě rodiny. Většina veřejných služeb se náchází v mateřských osadách Šilo a Švut Rachel. V Adej Ad funguje synagoga a mikve. Dále je tu v provozu společenské centrum.[3]
Zpráva organizace Mír nyní z roku 2007 uvádí, že téměř 27 % osady stojí na pozemcích v soukromém vlastnictví Palestinců.[4] V lednu 2015 deník Haarec uvedl, že osadníci z Adej Ad házeli kamení po konvoji vyslaném na místo americkým konzulátem v Jeruzalémě s cílem ověřit tvrzení palestinských majitelů okolních pozemků, že jim obyvatelé Adej Ad zničili jejich olivový háj.[5] V srpnu 2015 proběhla v Adej Ad razie izraelských bezpečnostních složek v rámci vyšetřování útoku proti arabské rodině v nedaleké palestinské vesnici Duma, který je přičítán židovským extrémistům. Žádná konkrétní spojitost útoku s obyvateli této osady ale nebyla oznámena. V září 2015 izraelská média přinesla informace o záměru izraelské vlády zpětně legalizovat výstavbu osady Adej Ad, která podle zjištění státu neleží na soukromých palestinských pozemcích. Šlo o reakci na petici organizace Ješ Din, která naopak jménem údajných palestinských vlastníků zdejší půdy požadovala demolici osady.[6]
Demografie
Přesně údaje o počtu obyvatel nejsou k dispozici, protože nejde o oficiálně samostatnou obec, byť fakticky má Adej Ad samostatné členství v Oblastní radě Mate Binjamin. Roku 2007 je tu uváděno 80 trvale bydlících obyvatel.[4] Internetový portál Oblastní rady Mate Binjamin zde eviduje 23 rodin.[3]
Odkazy
Reference
- Iz 26, 4 (Kral, ČEP)
- Ž 132, 14 (Kral, ČEP)
- עדי עד [online]. binyamin.org.il [cit. 2015-10-14]. Dostupné online. (hebrejsky)
- Table with the full outpost list and information about them [online]. Mír nyní [cit. 2015-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-07. (anglicky)
- Settlers Throw Stones at U.S. Consulate Convoy in West Bank [online]. Haarec [cit. 2015-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- Israel seeks to legalize controversial settler outpost [online]. The Times of Israel [cit. 2015-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adej Ad na Wikimedia Commons
- Oficiální profil na portálu Oblastní rady Mate Binjamin