Švédské námořnictvo
Švédské námořnictvo (švédsky: Marinen) je součást švédských ozbrojených sil.
Švédské námořnictvo | |
---|---|
Znak švédského námořnictva | |
Země | Švédsko |
Vznik | 1522 |
Velikost | 11 korvet 5 ponorek 11 minolovek 13 hlídkových člunů |
Nadřazené jednotky | Švédské ozbrojené síly |
Historie
Vznik
Švédské námořnictvo vzniklo zásluhou krále Gustava I. Vasy v době rozpadu Kalmarské unie (1523). Gustav I. námořnictvo posílil zakoupením nových lodí, z nichž Vasa se dochovala dodnes.
Studená válka
Za druhé světové války bylo Švédsko neutrálním státem, což se projevilo i internací plavidel válčících stran (např. Polské ponorky uniknuvší po německo-sovětské invazi do země). Námořnictva Německa a SSSR byla po válce značně oslabena, takže Švédsko na Baltu do po jednu dekádu dominovalo. Po válce tvořily základ námořnictva větší jednotky – moderní lehké křižníky (protiletadlový Gotland a dvojice třídy Tre Kronor), velké torpédoborce (šest třídy Göteborg, čtyři třídy Visby a dva třídy Öland) a ponorky (třídy Delfinen, Neptun, Sjölejonet a U 1) které doplňovaly lehké síly torpédových člunů a minolovek a dále zajišťovala stacionární minová pole. Technologicky se jednalo o poměrně moderní plavidla. V 50. letech však začala rychlá obnova sovětského námořnictva, které se stalo hlavní silou v oblasti. Naopak německá Bundesmarine, zařazená do sil NATO hrozbou být přestala.
Během 50. let síly námořnictva posílily především dva torpédoborce třídy Halland a čtyři poslední švédské třídy Östergötland. Poté země se stavbou velkých lodí přestala. Přijetí nové obranné doktríny na sklonku 50. totiž znamenalo odklon od provozování křižníků a torpédoborců (byly postupně vyřazovány), zachování menšího množství moderních ponorek a naopak rostoucí důraz na lehké síly. Ty reprezentovaly zejména torpédové čluny a od osmdesátých let raketové čluny.
V letech 1957 až 1962 byly dokončovány ponorky třídy Hajen a Draken představující poválečnou generaci ovlivněnou pokročilým německým typem XXI – ponorku U-3503 potopila na sklonku války posádka ve švédských teritoriálních vodách a Švédi ji vyzdvihli a pečlivě prozkoumali.
Současnost
Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu, hlavního švédského rivala na Baltu, došlo k dalšímu omezování velikosti námořnictva, které je dnes malé, ovšem kompaktní a moderně vyzbrojené. Jeho hlavní síly tvoří moderní raketové korvety a ponorky.
Korveta Gävle se roku 2006 stala první švédskou lodí nasazenou v operaci OSN. Připojila se k ní též korveta Sundsvall. Obě lodi byly součástí mise UNIFIL v Libanonu.[1]
Složení
Korvety
- Třída Visby
- Visby (K31)
- Helsingborg (K32)
- Härnösand (K33)
- Nyköping (K34)
- Karlstad (K35)
- Třída Göteborg
- Göteborg (K21)
- Gävle (K22)
- Kalmar (K23)
- Sundsvall (K24)
- Třída Stockholm
- Stockholm (K11)
- Malmö (K12)
Ponorky
- Třída Gotland
- Gotland (Gtd)
- Uppland (Upd)
- Halland (Hnd)
- Třída Södermanland
- Södermanland (Söd)
- Östergötland (Öst)
Minolovky
- Třída Styrsö (4 ks)
- Třída Koster (5 ks)
- Třída Landsort (2 ks)
Hlídkové lodě
Výsadkové lodě
- Lätt trossbåt (16 ks)
Školní lodě
- Falken
- Gladan
Plánované akvizice
- Třída Blekinge – konvenční ponorky (2 ks)
Odkazy
Reference
- The Swedish Navy [online]. The Swedish Navy, 2008-09-02 [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-24. (anglicky)
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédské námořnictvo na Wikimedia Commons
- (švédsky)(anglicky) Oficiální stránka Švédského námořnictva