Třída Visby

Härnösand (K33)

Vývoj korvet třídy Visby byl reakcí na pronikání cizích ponorek do švédských teritoriálních vod na sklonku studené války v 80. letech (Švédsko je neutrálním státem).[4] Stavba všech plavidel proběhla ve švédské loděnici Karlskronavarvet (součást loděnice Kockums) v Karlskroně. Stavba prototypové jednotky Visby začala roku 1995 a v červnu 2000 byla loď spuštěna na vodu.

Stavba plavidel byla velmi náročná, takže došlo k výraznému zdržení a prodražení stavebního programu.[5] Jako první byly do služby přijaty 16. prosince 2009 korvety Helsingborg a Härnösand.[6][7] Opce na plánovanou šestou jednotku Uddevalla (K36) nebyla pro nedostatek financí uplatněna.[1] Původně mělo být pět korvet optimalizováno pro ničení min a ponorek, přičemž korveta Karlstad měla být specializována pro ničení hladinových lodí.[1] Po škrtech a omezení počtu objednaných plavidel na pět bylo rozhodnuto, že všechny korvety ponesou vybavení pro plnění všech těchto rolí.[8]

Jednotky třídy Visby:[1]

Helsingborg (K32)

Nyköping (K34)

U třídy Visby byl kladen velký důraz na vlastnosti stealth, tedy jejich obtížnou zjistitelnost radary a dalšími senzory. V jejich konstrukci jsou významně zastoupeny lamináty a kompozitní materiály, díky čemuž mají poloviční výtlak oproti jiným korvetám srovnatelné velikosti. Pro testování zvolených řešení byla využita experimentální loď HMS Smyge.[9] Korvety nesou bojový řídící systém Saab 9LV Mk.3E, 3D přehledový radar Saab Sea GIRAFFE AMB (koncepce PESA), systém řízení palby Saab CEROS 200, průzkumný systém Condor CS-3701, dále trupový sonar C-Tech C-Tech CHMS-90 a sonar s měnitelnou hloubkou ponoru C-Tech CVDS-26. Data ze sonarů jsou integrována v systému Hydra od společnosti General Dynamics Canada. Vybaveny jsou rovněž vrhači klamných cílů Rheinmetall MASS.[1]

Všechny zbraně jsou v klidovém stavu ukryty v trupu lodi. Ve speciálně tvarované věži na přídi je umístěn 57mm/70 kanón Bofors SAK Mk.3 s dostřelem 17 km. Dále nesou osm podzvukových protilodních střel RBS-15 Mk.2 s dosahem 200 km a čtyři pevné 400mm torpédomety Saab, ze kterých jsou odpalována protiponorková torpéda Saab Tp 45. Dále mohou být neseny námořní miny a hlubinné pumy. Korvety nenesou protiletadlové řízené střely, ale lze je instalovat dodatečně (vybrán byl jihoafrický typ Umkhonto s dosahem 10 km, ale nakonec nebyl dodán). Pro vyhledávání min slouží dálkově ovládané podmořské drony Double Eagle Mk.III a pro jejich likvidaci drony Atlas Elektronik Seafox. Na zádi jsou vybaveny přistávací plochou pro jeden vrtulník (obvykle AgustaWestland AW109). Vrtulník může na palubě dotankovat, chybí však hangár pro jeho uskladnění.[1]

Pohonný systém koncepce CODOG tvoří čtyři plynové turbíny Honeywell TF50A o celkovém výkonu 16 000 kW a dva diesely MTU 16V 2000 N90 o celkovém výkonu 2600 kW, které před převodovky pohánějí dvě vodní trysky Kamewa. Elektrickou energii dodávají tři dieselgenerátory o celkovém výkonu 810 kW. Při použití turbín korvety dosahují nejvyšší rychlosti až 35 uzlů, zatímco jejich ekonomická rychlost je 15 uzlů.[1] Dosah je 2300 nám. mil při 15 uzlech.[3]

Od roku 2021 je připravována střednědobá modernizace celé třídy, která umožní její provoz za rok 2040. Mimo jiné mají být instalovány chybějící protiletadlové řízené střely, přičemž protilodní střely a torpéda budou modernizovány.[10]