Švábov

Název se vyvíjel od varianty Sswabow (1546, 1676), Schwabow (1718), Swabow (1720), Schwabau (1751), Schwabau a Šwabow (1846), Schwabau a Švábov (1872) až k podobě Švábov v letech 1881 a 1924. Místní jméno je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Šváb, možný je i původ od přídavného jména švábský, tedy německý.[3]

Švábov ale pravděpodobně dostal své jméno podle zemana Švába. Švábové byli starobylý slovanský rod z Chvatlin u Zásmuk. O tom, že je Švábov vesnicí slovanskou, svědčí to, že má tvar slovanské okrouhlice. Jednotlivé usedlosti jsou rozloženy po obvodu oválu tak, že uvnitř je náves.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1534.[4]

Kdy byl Švábov založen, není přesně známo. První písemná zmínka o Švábovu v písemnostech batelovského panství je z roku 1532, kde je Švábov uveden jako součást batelovského panství, které v té době vlastnili páni z Lipé.

Švábov však již zřejmě existoval mnohem dříve, neboť v hrdelních zápisech města Jihlavy z roku 1402 je uváděn Ondrák ze Švábova, který se zúčastnil přepadení Jihlavy ve službách krále Václava IV. Německá Jihlava stála na straně Václavova bratra Zikmunda. Jihlavští útok odrazili a zajatí účastníci přepadení byli postaveni před hrdelní soud a mezi nimi i Ondrák ze Švábova. Tento zápis posouvá první písemnou zmínku o Švábovu o 130 let zpět. Domněnka, že Švábov byl založen německými Šváby, je nepravděpodobná, protože ve Švábově žádní Němci nikdy nežili, s výjimkou krátkého období 30. a 40. let dvacátého století.

V letech 1869–1880 byl osadou Batelova, poté samostatnou obcí, od 1. června 1989 do 31. prosince 1992 částí Batelova a od 1. ledna 1993 opět samostatnou obcí.[5]

Švábov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 1,5 km jihozápadně od Bezděčína, 3 km západně od Batelova, 3 km severně od Nové Vsi a 2,5 jihovýchodně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Třešťská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[7] Nejvyšší bod katastru o nadmořské výšce 627 metrů se nachází jižně od obce. Západní hranici katastru tvoří Švábovský potok, východně od Švábova teče bezejmenný potok, na němž se rozkládá několik rybníků – největší z nich nesou názvy Medličský rybník, Malý Švábovský rybník a Švábovský rybník. Potok se severovýchodně od Švábova vlévá do řeky Jihlavy.[8] Na území Švábova leží přírodní rezervace U potoků, která je chráněna pro cenný soubor lučních a rašeliništních rostlinných společenstev s výskytem řady ohrožených taxonů v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Lokalita představuje rovněž cenné refugium hmyzu, obojživelníků a ptactva.[9]

Do doby než byla otevřena škola ve Švábově, chodily děti do školy v Batelově. Přestože byla uzákoněna povinná školní docházka znovu v roce 1869, rodiče děti do školy neposílali, neboť je potřebovali doma při práci. Děti ze Švábova docházely do školy v Batelově jen v zimě. Stejně tak tomu bylo i po otevření školy ve Švábově asi v roce 1876. Prvním učitelem byl František Rojek. Vzdělání učitelské neměl. Vyučoval ve velké místnosti v pastoušce a ve druhé bydlel. Třetí místnost sloužila jako obecní chudobinec. Učitel Rojek učil žáky číst, psát, počítat. Byl to všeuměl. Choval včely a husy, pěstoval ovoce. Vše, co vyrobil a vypěstoval, prodával po okolí. Za utržené peníze kupoval knihy. Měl jich velké množství. Jako učitel působil do konce školního roku 1880/81. Zemřel 2. 11. 1937.

Druhým učitelem ve Švábově byl Jan Kučera. Měl již učitelskou kvalifikaci a učil ve Švábově tři roky. V roce 1883, tedy v době, kdy byl Švábov ještě spojen s Batelovem, byla ve Švábově postavena nová školní budova s jednou učebnou a bytem pro učitele, který měl kuchyň a dva pokoje. Na chodbě byly suché záchody. Po přestěhování školy do nové budovy v uvolněných místnostech v pastoušce bydlel Václav Mareš, obecní hajný.

Od školního roku 1884/85 se stal správcem a učitelem nové školy Karel Štěpánek, který působil ve Švábově 26 let. Aktivně se zapojil také do života obce. Po osamostatnění obce byl tajemníkem obecního zastupitelstva.

V této budově se vyučovalo až do roku 1947, kdy byla škola pro nízký počet žáků zrušena.

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 32 domech 203 obyvatel. 203 obyvatel se hlásilo k československé národnosti,. Žilo zde 195 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[10]

V obci sídlí firma English Club International spol. s r.o.[12] Obcí prochází silnice III. třídy č. 13423 z Horní Cerekve do Batelova a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[13] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Batelov, Lovětín a Počátky.[14] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[15]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve Švábově založen z podnětu obecního zastupitelstva v roce 1895. Ustavující valné hromady, konané dne 10. února 1895, se zúčastnilo 20 občanů a všichni se do sboru přihlásili. Starostou sboru se stal František Mašek z č. p. 9, náčelníkem Antonín Mašek z č. p. 14, jednatelem řídicí učitel Karel Štěpánek z č. p. 28 a pokladníkem Josef Svěrák z č. p. 6. Starostou obce byl v té době Antonín Mašek z č. p. 14.

Obec se snaží činnost SDH podporovat a to nejen finančně (např. nákupem stejnokrojů, ochranných pomůcek, atd.), ale vytvářením dobrých podmínek pro jejich úsilí a jejich záslužnou činnost. Naši hasiči jsou dobře připraveni v případě nutnosti přispěchat na pomoc. Doufejme, že jejich pomoc nebude dlouho potřeba, to by znamenalo, že se nám požáry vyhýbají.[16]

• Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Švábov)
• Boží muka u cesty za Hávovy vlevo cca 0,5 km od obce z roku 1920
• Litinový kříž na soklu v parku, vlevo před kapličkou z roku 1857
• Litinový kříž na soklu z lomového kamene z roku 1883, umístěný vpravo na cestě za Hávovy na mezi cca 1 km od obce
• Litinový kříž na podstavci z roku 1888, umístěný při silnici na Horní Cerekve asi 100 m od obce
• Kamenný kříž z roku 1941, stojící vpravo u silnice na Horní Cerekev, blízko zatáček "Na Obci"
• Kamenný kříž z roku 1887, stojící vlevo při silnice na Batelov u odbočky na Bezděčín
• Kamenný kříž z roku 1972, stojící vpravo u výjezdu z obce na Horní Cerekev u domu čp. 9

• 
  Obecní úřad
• 
  Socha „Vítající“ ve Švábově
• 
  Železnice mezi Švábovem a Batelovem
• 
  Kaple sv. Cyrila a Metoděje