Šléglov

Obec Šléglov (německy Schlögelsdorf)[3] se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 41[1] obyvatel.

Šléglov
kaple v centru obce
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0715 570117
Pověřená obecHanušovice
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
Okres (LAU 1)Šumperk (CZ0715)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice50°9′11″ s. š., 16°58′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel41 (2022)[1]
Rozloha7,17 km²
Katastrální územíŠléglov
Nadmořská výška661 m n. m.
PSČ788 25
Počet domů18 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠléglov 1
78825 Branná
[email protected]
StarostkaDita Pešková
Oficiální web: www.sleglov.cz
Šléglov
Další údaje
Kód obce570117
Kód části obce181803
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325, kdy pán Kološtejna obec daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století obec zpustla a obnovena byla kološtejnskou vrchností v 16. století.[4][5] V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova – Schlögelsdrof, tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 m n. m.).[4][6]

V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za č.p. 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti – peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově 16 sedláků – 12 celých a 4 poloviční, šest domkařů a 3 na vrchnostenské půdě a 6 bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 duší.[5]

Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město pod Sněžníkem a Branná. U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg – ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.[4][6][7][8][9]

Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole.[4][5][6] V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.[5]

Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov a jeho místní částí je dodnes. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma obcemi je přes obec Branná (až do konce druhé světové války Kolštejn, německy Goldenstein). A po lesních cestách vede cesta přes Kutný vrch a podél kaple tzv. Řeznické.[6]

Ke kapli nad Šléglovem, tzv. Řeznické, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky.[6] Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů.[6] I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.[6]

V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci – F. Kunz 1 000 zl. a Lichtenstein 1 300 zl. (Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství – dnes obec Branná). Vysvěcen byl 30. 6. 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně.[5][10] Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 Kč. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z obce Branná, který se později stal čestným občanem Šléglova.[5] Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.[4][6]

Na svazích Kutného vrchu se ve 30. let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.[6]

Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto.[6] Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u kaple tzv. Řeznické rostou dvě památné lípy. Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.[11]

Osobnosti

Osobnosti spjaté s obcí

Pamětihodnosti

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.
  4. Šléglov [online]. Místopisy.cz: WANET s.r.o. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
  5. PEŠKOVÁ, Dita. Historie obce Šléglov-Schlegelsdorf [online]. sleglov.cz: Obecní úřad Šléglov, 2015-09-24 [cit. 2021-11-29]. (Historie obce). Dostupné online.
  6. KOBZA, Miroslav. Osada Kronfelzov, kde lišky dodnes dávají dobrou noc, dostala jméno podle faráře [online]. olomouc.rozhlas.cz: Český rozhlas, 2018-02-16 [cit. 2021-11-29]. (Od Pradědu na Hanou). Dostupné online.
  7. KONVIČKA, Vladislav. Dějiny Dolování grafitu ve Starém městě pod Sněžníkem [online]. http://podzemi.solvayovylomy.cz/: Vladislav Konvička [cit. 2021-11-29]. (Historie hornictví). Dostupné online.
  8. KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (1) [online]. zdarbuh.cz: Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
  9. KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (2) [online]. zdarbuh.cz: Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
  10. Šléglov – kostelík Božského Srdce Páně [online]. turistika.cz: Turistika.cz s.r.o., rev. 2020-05-19 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
  11. Šléglov [online]. turistika.cz: Turistika.cz s.r.o [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
  12. Kaple tzv. Řeznická ÚSKP 100947 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.
  13. KONCOŠOVÁ, Pavlína. Řeznická kaple nad Šléglovem na polním rozcestí [online]. drobnepamatky.cz: Webové stránky Drobné památky, 2018-07-31 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
  14. Sousoší Kalvárie ÚSKP 100915 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.

Literatura

  • BORKOVCOVÁ, Lucie. Probleme der unterbrochenen Kontinuität wirtschaftlicher und kultureller Entwicklung der Region Mährisch Altstadt - am Beispiel der Geschichte der Gemeinde Schlögelsdorf und deren Einwohner. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2014-04-15. Dostupné online. (německy) Vedoucí bakalářské práce: Dr. phil. Brigitte Sorger.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.