Šléglov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325, kdy pán Kološtejna obec daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století obec zpustla a obnovena byla kološtejnskou vrchností v 16. století.[4][5] V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova – Schlögelsdrof, tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 m n. m.).[4][6]

V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za č.p. 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti – peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově 16 sedláků – 12 celých a 4 poloviční, šest domkařů a 3 na vrchnostenské půdě a 6 bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 duší.[5]

Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město pod Sněžníkem a Branná. U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg – ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.[4][6][7][8][9]

Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole.[4][5][6] V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.[5]

Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov a jeho místní částí je dodnes. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma obcemi je přes obec Branná (až do konce druhé světové války Kolštejn, německy Goldenstein). A po lesních cestách vede cesta přes Kutný vrch a podél kaple tzv. Řeznické.[6]

Ke kapli nad Šléglovem, tzv. Řeznické, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky.[6] Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů.[6] I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.[6]

V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci – F. Kunz 1 000 zl. a Lichtenstein 1 300 zl. (Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství – dnes obec Branná). Vysvěcen byl 30. 6. 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně.[5][10] Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 Kč. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z obce Branná, který se později stal čestným občanem Šléglova.[5] Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.[4][6]

Na svazích Kutného vrchu se ve 30. let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.[6]

Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto.[6] Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u kaple tzv. Řeznické rostou dvě památné lípy. Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.[11]

• Kaple tzv. Řeznická, na cestě z Branné do Starého Města[12][13]
• Sousoší Kalvárie[14]

• 
  sousoší Kalvárie
• 
  Křížek u kaple
• 
  Obecní úřad
• 
  Vjezd do obce