Šim'a

Nachází se v nadmořské výšce 615 metrů v jižní části Judska a Judských hor respektive na pomezí jižní části Judských hor, která je nazývána Hebronské hory (Har Chevron), a Negevské pouště. Šim'a leží cca 18 kilometrů jihozápadně od centra Hebronu, cca 48 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 80 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Šim'a je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí dálnice číslo 60 – hlavní severojižní tepny Judeje a Samaří.

Šim'a leží cca 3 kilometry za Zelenou linií oddělující Západní břeh Jordánu od Izraele v jeho mezinárodně uznávaných hranicích. Jižním směrem se rozkládá prakticky neosídlená polopouštní krajina, na severu, východě i západě pak palestinské vesnice a města jako As-Samu, Ad-Dhahiriya nebo Khirbat al-Simia.

Šim'a leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Vesnice byla zřízena roku 1985.[3] Už v lednu 1982 zde vznikla osada typu nachal tedy kombinace vojenského a civilního osídlení. 16. ledna 1983 izraelská vláda schválila zřízení nové osady nazývané Asa'el/Jatir Gimel. Dalším jejím pracovním názvem byl Neta. V listopadu byla skutečně dosavadní osada typu Nachal přeměněna na civilní sídlo.[4] Plány na zřízení trvale civilní osady se ale opozdily. Teprve v roce 1987 se v Beerševě zformovalo jádro budoucích osadníků. Slavnostní otevření nové vesnice se odehrálo za účasti vicepremiéra Davida Levyho 12. července 1988 a v září 1988 sem přišli první obyvatelé. Šlo o novomanžele, kteří se vzali jen tři dny předtím. Během dvou týdnů vzrostl počet obyvatel na sedm rodin. Zpočátku měla obec problém ze zásobováním vodou, která musela být dovážena. V roce 1992 se vesnice dočkala silničního spojení do Beerševy. V roce 1994 zde byly dokončeny první zděné domy.[5]

Ve vesnici funguje předškolní zařízení pro děti. Základní škola je v okolních větších obcích. Dále je zde veřejná knihovna a synagoga. U osady zastavuje autobusová linka číslo 61 společnosti Egged na trase Jeruzalém-Beerševa. Obchod se smíšeným zbožím v obci není a nákupy se obstarávají v okolních vesnicích.[6] V roce 2005 byla několik kilometrů na sever od Šim'a založena malá izolovaná skupina domů nazvaná Micpe Eštemoa, která se postupně proměňuje v samostatnou osadu.[5]

Počátkem 21. století nebyla obec kvůli své poloze hlouběji ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu stejně jako většina sídel v Oblastní radě Har Chevron zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry. Dle stavu z roku 2008 již byl přilehlý úsek bariéry částečně zbudován. Probíhá jižně od Šim'a, víceméně podél Zelené linie.[7] Budoucí existence vesnice závisí na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. Během Druhé intifády se obci vyhnuly vážnější teroristické útoky.[8]

Obyvatelstvo Šim'a je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 475 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 17,6 %.[1]