Šerák-Keprník
Šerák-Keprník je národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník v České republice, součást CHKO Jeseníky. Její součástí je tzv. Lichtenštejnský prales.
Šerák-Keprník | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Pohled z Keprníku k Šeráku | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 31. prosince 1933 |
Vyhlásil | Ministerstvo školství a národní osvěty |
Nadm. výška | 860–1423 m n. m. |
Rozloha | 794,30 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Jeseník, Šumperk |
Umístění | Adolfovice, Horní Lipová, Ostružná, Nové Losiny |
Souřadnice | 50°10′52,58″ s. š., 17°6′56,06″ v. d. |
Šerák-Keprník | |
Další informace | |
Kód | 432 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokalita
Táhlé horské hřbety s vrcholovými skalisky. Nadmořská výška 860-1423 m, rozloha NPR činí cca 794 ha. Rezervace se nachází jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích, mezi Obřími skalami a Trojmezím. Zahrnuje tři významné vrcholy: Šerák 1351 m, Vozka 1377 m a Keprník 1423 m.[3]
Historie
Nejstarší rezervace na Moravě vyhlášená rodem Lichtenštejnů v roce 1904 na ploše pouhých 172 ha, v roce 1955 byla vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo území rezervace rozšířeno a od roku 1992 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Oproti původní výměře z roku 1955 bylo území rozšířeno zejména o východní svahy, oblast Obřích skal a část bývalé zóny klidu Černá stráň-Vozka.
Geologie a geomorfologie
Podklad je tvořen především rulami a svory. Na vrcholu Keprníku je vyvinuta rozsáhlá kryoplanační terasa s mrazovým srubem o rozměrech 40×30 metrů a výšce 4 metry, tvořeným svorem. Kolem mrazového srubu je řada thufurů o výšce až 80 cm a průměru mezi 50 a 100 cm. Tyto půdní kopečky vznikly mrazovým tříděním půdy za spolúčasti vegetace; jde o nejlépe vyvinuté thufury v Hrubém Jeseníku. Na jihovýchodním svahu vrcholu vznikly mrazovým zvětráváním netříděné pruhy o délce 40 m a šířce jednotlivých pásů mezi 60 a 80 cm.[4][5]
Ochrana přírody
Předmětem ochrany jsou zejména skalní a půdní tvary – pozůstatky doby ledové, jako např. kryoplanační terasy, mrazové sruby a thufury. Vysokohorské louky, tzv. hole s chráněnou květenou: sítina trojklaná, šicha oboupohlavná, zvonek okrouhlolistý sudetský, kostřava nízká, řeřišnice rýtolistá a sasanka narcisokvětá. Na prameništích roste kriticky ohrožený hořec tečkovaný, oměj šalamounek nebo havez česnáčková. Na rašeliništích můžeme spatřit kyhanku sivolistou, různé druhy ostřice (především ostřice chudokvětá a ostřice bažinná) nebo klikvu bahenní. Pod holemi a rašeliništi najdeme rašelinné a podmáčené smrčiny pralesovitého charakteru, při horní hranici lesa byla uměle vysázena borovice kleč, která je ostatně v celých Jeseníkách nepůvodním druhem.
Fauna je představována zejména ptáky: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, kos horský, linduška lesní. Ze savců je typická myšivka horská a rejsek horský, z plazů ještěrka živorodá.
Odkazy
Reference
- Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠERÁK - KEPRNÍK [online]. infocesko.cz [cit. 2011-06-14]. Dostupné online.
- ADAMEC, Martin; SVOBODOVÁ, Renáta. Geomorfologie vrcholové oblasti Keprnické a Pradědské hornatiny. Geomorfologický sborník. 2003, roč. 2, s. 123-129. Dostupné online.
- Ondryáš, Jan: Geomorfologie a geologie Hrubého Jeseníku
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šerák-Keprník na Wikimedia Commons
- (česky) Informace o NPR Šerák - Keprník na stránkách Správy CHKO Jeseníky[nedostupný zdroj]
- (česky) Cesta za rašeliništi/vrchovišti (1) - Šerák-Keprník
- (česky) Naučná stezka ČHS - Keprník - Šerák