Římskokatolická farnost Osečná
Římskokatolická farnost Osečná (lat. Oschicium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Osečná a v jeho okolí. Organizačně spadá do libereckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Víta v Osečné.
Římskokatolická farnost Osečná | |
---|---|
Mariánský sloup a farní kostel sv. Víta na náměstí v Osečné | |
Základní údaje | |
Vikariát | liberecký |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Administrátor excurrendo | R.D. Miroslav Maňásek |
Lokalizace farnosti | |
Římskokatolická farnost Osečná | |
Území farnosti | |
Břevniště • Druzcov • Chrastná • Janův Důl • Kotel • Lázně Kundratice • Podvrší • Osečná • Vlachové • Zábrdí | |
Kontakt | |
Adresa sídla | ŘKF Osečná, Svatovítské náměstí 90, Osečná, 463 52 |
Souřadnice | 50°41′39,84″ s. š., 14°55′17,04″ v. d. |
Doručovací adresa | ŘKF Osečná, Kostelní 9, Český Dub, 463 43 |
Telefon | +420 485 147 534 +420 606 462 108 |
farnost | |
IČO | 46749161 |
Rejstřík evidovaných právnických osob | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2020 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie farnosti
Farnost existovala již před rokem 1350. Matriky jsou vedeny od roku 1622. Znovu ustanovena byla od roku 1686.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- Bernardus, † 1363
- 1363 Conradus, † 1363
- 1363 Hrzek, † 1371
- 1371 Iacobus, † 1380
- 1380 Martinus, † 1392
- 1392 Nicolaus
- 1401 Albertus ze Stvolínek, † 1427
- 1427 Wenceslaus
- 1687 Casparus Boeckert
- 1701 Franciscus Xav. Richter
- 1724 Zacharias Paul
- 1765 Carolus Borr. Schmidt
- 1771 Josephus Bauczek
- 1775 Wences. Miksch, † 12. 2. 1792
- 1793 Ioann. Gaube
- 1797 Jos. Simm, † 23. 10. 1808
- 1809 Philipp. Kopal, † 24. 3. 1809
- 1810 Leopoldus Rantz, † 15. 7. 1819
- 1819 par. vacat, coop. Car. Bergner
- 1819 Jos. Rusch, n. 15. 3. 1771 Leitmeritz, o. 24. 2. 1794, † 26. 10. 1856
- 1826 Mich. Grund, n. 9. 4. 1788 Grulich., o. 23. 8. 1812, † 4. 8. 1843
- 1833 Jos. Richter, n. 9. 10. 1796 Tollensteinens. o. 27. 8. 1825, † 27. 4. 1870
- 1871 Josef Alois Kouble, n. 3. 8. 1825 Boskov, o. 25. 7. 1849, † 7. 7. 1886
- 1874 par. vacat, admin. int. Joann. Bernard
- 1875 Jos. Holý, n. 20. 7. 1818 Hochstadium, o. 25. 7. 1843, † 6. 10. 1895
- 1876 Jos. Fischer, n. 13. 1. 1833 Tannwald, o. 25. 7. 1857, † 10. 4. 1918
- 1904 Jos. Mannsfeld, n. 1. 7. 1861 Karlův Vrch, o. 16. 5. 1886, † 3. 5. 1918
- 1918 Petrus Bichler, n. 8. 4. 1882 Welschbillig ( G. ), o. 14. 7. 1907, † 18. 5. 1952
- 1923 Joann. Röttig, n. 26. 4. 1888 Georgswalde, o. 14. 7. 1912, † 30. 8. 1934
- 1934 par. vacat, admin. interc. Jos. Richter
- 1. 9. 1935 Wenc. Rönelt, n. 1. 3. 1888 Taucherschin, o. 13. 7. 1913, † 23. 10. 1960
- 2. 9. 1946 Jan Padrta
- 1. 8. 1954 Václav Marvan
- 15. 6. 1955 Josef Matura, admin. exc.
- 27. 3. 2012 Miroslav Maňásek, admin. exc.[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Kostel | |||||||
1. | Kostel sv. Víta | Osečná | bližší informace o bohoslužbách | 50°41′40″ s. š., 14°55′17″ v. d. | farní kostel[2][5] | 21386/5-4402 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
Kaple | |||||||
2. | Kaple sv. Josefa[p 3] | Druzcov | bližší informace o bohoslužbách | 50°43′15″ s. š., 14°55′29″ v. d. | obecní kaple[2][6] | 32894/5-4221 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
Zaniklé objekty | |||||||
3. | Kaple sv. Prokopa | Břevniště | Nelze sloužit | zbořená kaple[2] | — | ||
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice |
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Patří mezi ně křížová cesta na Kotelském vrchu poblíž obce Kotel. V roce 2015 došlo k opravě kaple Božího hrobu, která je součástí křížové cesty, a kterou následně požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. V pátek 15. června 2018 byla křížová cesta na Kotelském vrchu po opravě znovu požehnána generálním vikářem Martinem Davídkem.[7]
Příslušnost k farnímu obvodu
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – děkanství Český Dub, jehož součástí je i farnost Osečná, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.
Galerie
- Mariánský sloup v Osečné
- Kříž v Zábrdí z roku 1830
- Kaple v Zábrdí u Osečné
- Kaple sv. Anny, jihovýchodně od obce Kotel
Odkazy
Poznámky
- Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
- Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
- Klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1832 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem.
Reference
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
- Macek, s. 151-152.
- Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
- Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Víta, Osečná [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Josefa, Druzcov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- DAVÍDKOVÁ, Milena. Požehnání opravené křížové cesty na Kotelském vrchu [online]. Biskupství litoměřické, 2018-06-16 [cit. 2018-06-17]. Dostupné online.