Kotel (Osečná)

V roce 1434 byla obec zničena husitskými vojsky, později zde čelila nájezdu vzbouřených sedláků od Náchoda a Jičína.[5]

V oblasti se nachází ložisko uranu, jehož otevření plánuje státní podnik Diamo. Ministerstvo životního prostředí přes odpor místních obyvatel vyhlásilo chráněného ložiskové území, ačkoli to podle něj neznamená, že se zda uran bude někdy těžit.[6] Odhaduje se, že na území o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží asi 20.tisíc tun uranové rudy. V roce 2015 ministerstvo životního prostředí zamítlo žádost australské společnosti Urania Mining o povolení průzkumné těžby, o které společnost usilovala od roku 2008.[7] 

Uprostřed vsi je velmi stará lípa, zdánlivě složená ze tří kmenů, uvnitř dutiny jí roste vnitřní kmen. Dřevo je zdravé. V roce 2009 byla lípa zvolena Stromem roku 2009.[5]

Jižně od vesnice se nalézá národní přírodní památka Čertova zeď – torzo bizarního a pověstmi opředeného skalního útvaru, vypreparované čedičové žíly.

Východně od vsi se rozkládá Kotelský vrch, jenž je severním pokračováním vulkanicky podmíněného hřbetu Čertovy zdi. Na vrch vede stará křížová cesta (resp. jen její pozůstatky) od okraje Kotle, od obnovené kaple sv. Anny. Cesta končí kaplí (Božího hrobu) na vrcholu kopce, jež je v dezolátním stavu. Zastavení křížové cesty tvoří čtrnáct kamenných (dříve dřevěných) kapliček z let 1902 – 1904, zhotovených nákladem rodiny Bienertovy z Osečné. Jejich autorem je kamenosochař Adolf Sitte z dílny v č.p. 118. K opravě kaple Božího hrobu došlo k roku 2015, kdy ji následně litoměřický biskup Jan Baxant požehnal a v pátek 15. června 2018 byla křížová cesta na Kotelském vrchu po opravě znovu požehnána generálním vikářem Martinem Davídkem.[8]