Kristin Hrádek
Kristin Hrádek (něm. Christianenburg) je lovecký zámeček u hranic s Německem nedaleko Děčína a Děčínského Sněžníku.
Kristin Hrádek | |
---|---|
Lovecký zámeček Kristin Hrádek | |
Základní informace | |
Výstavba | 1734-1735 |
Stavebník | Jan Josef Thun-Hohenstein |
Další majitelé | Thun-Hohensteinové |
Současný majitel | Kristin hrádek s.r.o. |
Poloha | |
Adresa | Maxičky 21, Děčín, Česko |
Souřadnice | 50°49′32,73″ s. š., 14°6′53,99″ v. d. |
Kristin Hrádek | |
Další informace | |
Web | www.kristinhradek.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Zámek nechal v letech 1734-1735 postavit hrabě Jan Josef Thun-Hohenstein na místě zvaném Hühnerhügel a pojmenoval jej po své první manželce Marii Kristýně z Hohenzollernu. Jan Josef byl v té době jediným držitelem dominií Klášterec nad Ohří, Děčín a Choltice. Ve 30. letech 18. století postavil v Podmoklech dvůr, v němž zřídil zbrojnici (Jagdzeughaus) a psinec. Kristin Hrádek byl postaven v rozsáhlých lesích děčínského panství, které se táhly od Tisé a Děčínského Sněžníku až k Labi. Měl představovat zázemí pro lovce během lovů na panství. Snad zároveň se zámečkem došlo k výstavbě hájovny a hospodářského zázemí. Ve zprávě z roku 1767 se uvádí, že zde hrabě nechal vytvořit místo strážce hranic. Tím byl jmenován Pankrác Müller a jeho úkolem bylo dohlížet na zachování hranic panství se Saskem, dále chránit lesy před zloději a také hlídat zámeček. Změna přišla v 1. polovině 19. století s novým majitelem Františkem Antonínem Thun-Hohensteinem, za kterého zažilo panství nebývalý rozmach, ale zároveň došlo k utlumení konání lovů. František Antonín místo toho totiž podporoval školství, průmysl a moderní hospodářské metody. Do obliby se lovy vrátily ve 2. poloviny 19. století, kdy byl majitelem český místodržitel a rakouský ministerský předseda hrabě (od roku 1911 kníže) František Thun. V této době sem přijížděli Schwarzenbergové, Lobkovicové, Nosticové či baron Ringhoffer, objevovali se tu také Habsburkové (např. korunní princ Rudolf či František Ferdinand d'Este). Ve vlastnictví Thun-Hohensteinů do roku 1945. Poslední šlechtický majitel, kníže František Antonín Thun-Hohenstein na přelomu 20. a 30. let 20. století spolu se svou manželkou Františkou z Lobkovic přesídlil z Děčína na Jílové. Ve 30. a 40. let zámeček soužil jako letní sídlo. V roce 1945 Vlasovci zámek vyrabovali a následně byl zkonfiskován a Thun-Hohensteinové museli opustit republiku. Lesy a další lesní objekty, včetně Kristina Hrádku připadly státním lesům.
V té době zámecký komplex tvořila trojice objektů – lesovna, hájovna a dům k ubytování dělníků. Po roce 1948 se plánovaly opravy hájovny, ovšem kvůli vytvoření hraničního pásma, ve kterém se ocitl i Kristin Hrádek, z toho sešlo. Objekty tak postupně chátraly a hrozila jejich demolice. V roce 1966 došlo k uvolnění situace v pohraničí a v 70. letech proběhla alespoň částečná renovace zámečku. Hlavní rekonstrukce ovšem proběhla až v 90. letech 20. století, kdy došlo k úpravám pro vytvoření ubytovacího a restauračního zařízení. V roce 2009 zámeček od Lesů ČR odkoupila společnost Kristin hrádek s.r.o.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristin Hrádek na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Zámek na turistika.cz