Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty

Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty (lat. Postelberga[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Postoloprty a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech.

Římskokatolická
farnost – děkanství
Postoloprty
Základní údaje
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářR.D. Mgr. Radim Vondráček, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická
farnost – děkanství
Postoloprty
Území farnosti
Březno • Levonice • Malnice • Mradice • Postoloprty • Rvenice • Seletice • Skupice • Vrbka
Kontakt
Adresa sídlaŘKF - děkanství Postoloprty,
Husova 124,
Postoloprty, 439 42
Souřadnice50°21′34,92″ s. š., 13°42′1,44″ v. d.
Telefon+420 415 783 183
Webové stránkywww.postoloprty.farnost.cz
E-mailfarnost.postoloprty@dltm.cz
IČO49123921
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Již v roce 1384 byla v místě plebánie. Roku 1630 byla obnovena fara. Matriky jsou vedeny od roku 1650. Farnost byla na děkanství povýšena od 1. prosince 1740.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Do 1. prosince 1740 byli duchovní správci, kteří stáli v čele postoloprtské farnosti titulováni jako faráři, od tohoto data, kdy byla farnost povýšena dekretem pražského arcibiskupa Jana Mořice Gustava na děkanství, stáli v jeho čele děkani.

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1630 Melchior Neidthardt
  • 1635 Christianus Hackingleausen
  • 1639 Elias Ignaz Reichelt
  • 1650 Aloisius Hochstet
  • 1667 Ioannes Theod. Voigt
  • 1671 Sigismund Fillinger
  • 1681 Franciscuk Kaiser
  • Paulus Gendermann
  • Josephus Köpfert
  • 1717 Carolus Tenk
  • 1732 Ignatius Stephan
  • 1737 Jakub Johann Endler (1. děkan)
  • 1754 Karel Sonntag (2. děkan)
  • 1761 Adalbert Gebhart (3. děkan)
  • 1768 Franz Zeppel (4. děkan)
  • 1775 Jan Naxer (5. děkan)
  • 1790 Karel Fuka (6. děkan)
  • 1793 Ioann. Pauernaepl, † 16. 1. 1811 (7. děkan)
  • 1811 Jan Jeltsch, n. 9. 1. 1756 Pomeisliens. o. 3. 4. 1779, † 15. 12. 1822 (8. děkan)
  • 1822 Franz Apltauer, n. 2. 10. 1750 Pilgramiens. o. 11. 6. 1775, † 13. 9. 1836 (9. děkan)
  • 1836 dec. vacat, cap. Ioann. Pinnert
  • 1837 Martin Blaschko, n. 27. 10. 1784 Winterberg. o. 8. 10. 1808, † 11. 8. 1841 (10. děkan)
  • 1841 dec. vacat, cap. Franc. Ehm
  • 1843 Josef Köhler, n. 24. 8. 1800 Souš, o. 23. 8. 1825, † 21. 1. 1855 (11. děkan)
  • 1855 Josef Vačkář, n. 9. 2. 1813 Autěschov. o. 25. 7. 1837, † 27. 8. 1888 (12. děkan)
  • 1869 Josef Klein, n. 18. 10. 1818 Turtsch, o. 25. 7. 1842, † 19. 12. 1869 (13. děkan)
  • 1870 Václav Weiss, n. 19. 5. 1811 Postelberg, o. 4. 8. 1834, † 11. 12. 1889 (14. děkan)
  • 1889 Josef Tschochner, n. 11. 8. 1820 Mohr, o. 4. 7. 1848, † 26. 3. 1895 (15. děkan)
  • 1895 František Polívka, n. 20. 10. 1865 Třebenice, o. 25. 3. 1888, † 28. 12. 1939 (16. děkan)
  • 1895 František Vlasák, n. 1. 12. 1832 Skyšice, o. 1. 8. 1859, † 1. 3. 1914 (17. děkan)
  • 1914 Matthias Würstl, n. 1. 8. 1870 Hodowitz, o. 19. 7. 1896 (18. děkan)
  • 1. 8. 1942 Dr. Alois Thomas, n. 24. 9. 1900 Höfen, o. 22. 8. 1928 (19. děkan)
  • 8. 8. 1944 Ferd. Rech, n. 26. 2. 1914 Komotau, o. 29. 6. 1939, † 8. 3. 1995 (20. děkan)
  • 27. 10. 1945 Jan Schroller (21. děkan)
  • 1. 9. 1946 František Kolář (22. děkan)
    • kol. 1948 Josef Baukhage, katecheta ve výslužbě
  • 1. 5. 1953 Stanislav Rozkopal (23. děkan)
  • 1. 8. 1964 František Klapuch (24. děkan)
  • 1. 7. 1972 Josef Petrucha (25. děkan)
  • 1. 8. 1974 Rudolf Prey (26. děkan)
  • 1. 9. 2013 Josef Peňáz (administrátor)
  • 15. 4. 2015 Radim Vondráček (27. děkan)[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl ve 2. polovině 20. století vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Postoloprt. V průběhu následujících desetiletí se počet farností spravovaných z Postoloprt měnil. K listopadu 2020 se jedná o farnosti: Bitozeves, Blažim, Břvany, Lenešice, Minice a Raná u Loun[4]

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[2][5]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Postoloprty bližší informace o bohoslužbách 50°21′35″ s. š., 13°42′2″ v. d. děkanský kostel[2][6] 42395/5-1351 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Kostel sv. Jana Křtitele Skupice bližší informace o bohoslužbách 50°20′43″ s. š., 13°42′11″ v. d. filiální kostel, hřbitovní[2][7] 43669/5-1403 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3. Kaple sv. Petra a Pavla Levonice bližší informace o bohoslužbách 50°20′15″ s. š., 13°40′31″ v. d. kaple[2][8] —
4. Kaple Čtrnácti sv. pomocníků Mradice bližší informace o bohoslužbách 50°19′51″ s. š., 13°40′36″ v. d. kaple[2][9] 51012/5-5904 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5. Kaple Nanebevzetí Panny Marie Postoloprty bližší informace o bohoslužbách 50°21′50″ s. š., 13°41′41″ v. d. obecní kaple, hřbitovní[2][10] 43632/5-1352 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Galerie
  • Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty
  • Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
  • Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
  • Pietní místo připomínající postoloprtský masakr
  • Nápis z roku 1633 na zvonici u kostela ve Skupicích

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
  2. Macek, s. 157–158.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  4. Katalog biskupství litoměřického, R.D. Mgr. Radim VONDRÁČEK [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
  5. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
  6. Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Postoloprty [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
  7. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jana Křtitele, Skupice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
  8. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Petra a Pavla, Levonice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
  9. Katalog biskupství litoměřického, kaple Čtrnácti sv. Pomocníků, Mradice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
  10. Katalog biskupství litoměřického, kaple Nanebevzetí Panny Marie, Postoloprty [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.