Mradice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.[2] Tehdy směnil s povolením krále Václava I. purkrabí na Lokti Sulislav s opatem břevnovského kláštera Klementem II. svou vesnici Levonice za Mradice.[5] Není známo, jak dlouho zůstala vesnice ve šlechtických rukou, nicméně v roce 1328 patřily Mradice benediktinkám z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V onom roce se u vsi uvádí mlýn, což ho činí jedním z nejstarších v regionu.[6] V roce 1362 ho abatyše Markéta pronajala emfyteutickým právem mlynáři Martinovi zároveň se dvěma ostrovy.[7]

Není jasné, kdo se stal majitelem Mradic během husitských válek, když pražský klášter přestal načas existovat. Nicméně v roce 1436 je spolu s jinými klášterními statky zapsal císař Zikmund Lucemburský šlechtici jménem Hanušovi (Janovi) Honingerovi.[8] Při revizi nemovitého majetku v polovině 50. let 15. století však benediktinky dostaly Mradice zpět. Za stavovského povstání 1618–1620 kláštery opět o většinu svého nemovitého majetku přišly. Mradice získal Prokop Dvořecký z Olbramovic. Dlouho se však z vesnice netěšil, neboť byl jako jeden z členů direktoria v červnu 1621 na Staroměstském náměstí sťat.[9] V roce 1631 už Mradice opět patřily benediktinkám.[10]

Třicetiletou válkou ale vesnice značně utrpěla. Berní rula z roku 1654 v Mradicích uvádí dvacet statků, šest z nich ale bylo buď pustých, nebo z nich nebylo možné platit berni. Stavení byla "velmi zkažená". Navíc ještě roku 1658 pět statků vyhořelo.[11] Podle tereziánského katastru z roku 1757 už stálo ve vsi 25 berní povinných usedlostí. Poddaní nemuseli robotovat, platili finanční náhradu. Obilí prodávali hlavně do Jirkova a Chomutova, někteří měli vlastní chmelnice, které se rozkládaly na šesti hektarech. Řemeslo provozovali dva krejčí a ševci a také zedník a tkadlec. Mlýn byl ale opuštěný a zpustlý.[12]

Při sčítání lidu byly Mradice v letech 1869–1950 obcí v okrese Žatec (v roce 1890 byly uvedeny pod názvem Mraidice). V letech 1861–1976 byly obcí v okrese Louny a od 1. května 1976 do 31. prosince 1980 částí obce Skupice. Od 1. ledna 1981 jsou venkovskou částí města Postoloprty.[14]

• Zámek Mradice z roku 1802[15]
• Kaple Čtrnácti svatých pomocníků z roku 1841[16], byla přestavěna v roce 1887 a opravena v roce 2001[17]
• Pomník obětem obou světových válek[18]
• Železný kríž z roku 1870[19]
• Okolo vesnice vede úsek C-27 linie opevnění tvořený lehkými opevněními vzor 37 (tzv. řopíky) vybudovanými Československem v letech 1937–1938.
• Podle vesnice teče řeka Ohře, u které stojí mradický mlýn založený nejspíš po roce 1768.[20]

Ve vsi se narodil fotograf, učitel a hudebník Josef Wara (1863–1937).

• 
  Památník obětem obou světových válek
• 
  Zámek
• 
  Bunkr zvaný řopík z roku 1937

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mradice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Mradice na webu ČÚZK
• Mradice na webu města Postoloprty
• Letecký snímek Mradic