Řád hvězdy Karadjordjevićů

Řád byl založen dne 1. ledna 1904 králem Petrem I. Řád připomínal jeho nedávný nástup na trůn a také sté výročí prvního srbského povstání. Měl nahradit Řád Takova a Řád Miloše Velikého. Tato vyznamenání byla udílena konkurenční dynastií Obrenovičů, kteří v zemi vládli před Květnovým převratem, ke kterému došlo v roce 1903 a po němž se k moci po několika desetiletí v exilu opět dostala dynastie Karadjordevičů. Řád Takova byl pojmenován po vesnici Takovo, ve kterém Miloš Obrenović I. zahájil druhé srbské povstání.[1]

Původně byl Řád hvězdy Karadjordjevićů považován za vyšší státní vyznamenání a udílen byl ve čtyřech třídách. Od svého založení do roku 1906 byl udílen výhradně občanům Srbského království, vojákům i civilistům, za služby poskytované monarchii, srbskému lidu a srbskému státu. Později byl udílen i cizím státním příslušníkům. Princové z dynastie Karadjordjevićů získávali velkokříž tohoto vyznamenání během svého křtu.[1]

Během balkánských válek v letech 1912 až 1913 představila srbská vláda Válečný záslužný řád hvězdy Karadjordjevićů, aby odměnila nápadnou statečnost důstojníků na bojišti, stejně jako dosažená vítězství vyšších důstojníků Královské srbské armády. Poddůstojníkům a řadovým vojákům vyznamenání uděleno být nemohlo.[1] Během první světové války v červnu 1915 zavedlo Srbské království Vojenský řád, který byl subdivizí Válečného záslužného řádu hvězdy Karadjordjevićů, a jež byl udílen poddůstojníkům a mužstvu za statečnost v boji. Válečný záslužný řád byl navíc rozdělen do dvou tříd na zlatý kříž a stříbrný kříž.[2] Mezi příjemci Vojenského řádu byly i ženy. Obdržela jej Milunka Savić[3] či jediná britská žena, která během první světové války sloužila jako vojačka, Flora Sandes.[4][5][6] Mezi zahraniční příjemce řádu patřil například americký generál John. J. Pershing, britský polní maršál Douglas Haig, francouzští generálové Joseph Josffre, Maurice Sarrail, Philippe Pétain a Louis Franchet d'Espèrey či rumunský král Ferdinand I. Rumunský. Mezi srbskými vojenskými veliteli, kteří obdrželi tento řád byli Živojin Mišić či Stepa Stepanović.[1]

Poválečné Království Jugoslávie toto vyznamenání zachovalo a bylo udíleno až do konce druhé světové války.[7] V roce 1939 byl řád udělen městu Bělehrad. Během druhé světové války udělil Petr II. na doporučení Dragoljuba Mihailoviće několik vyznamenání četníkům. Mezi vyznamenanými byli Pavle Đurišić,[8] Dobroslav Jevđević,[9] Momčilo Đujić[10] a Uroš Drenović.[11] Některá z těchto ocenění však byla kontroverzní, protože mnoho velitelů během let spolupracovalo s mocnostmi Osy v boji proti komunistickým partyzánům. Výrazný je tento paradox zejména u Djujiće, který obdržel řád za statečnost tváří v tvář nepříteli a následně jeho udělení oslavil na velitelství italského generála.[10] V případě Jevđeviće, jemuž byl řád udělen v roce 1943 za jeho službu srbskému národu v Hercegovině během série ustašovských masakrů, nařídil Mihailović zprávy o jeho ocenění zatajit kvůli návštěvě Jevđeviće v Římě, kde plánoval společně s Italy protikomunistický útok a také proto, že jeho síly během předešlých let provedly několik masakrů nesrbů.[9]

Po válce byla monarchie zrušena a zároveň postavena mimo zákon a moci se chopila komunistická strana. Během vlády Josipa Broze Tita byl tento řád spolu s dalšími monarchistickými symboly potlačen a nahrazen komunistickými vyznamenáními. Řád byl poté udílen pouze jako dynastický řád Karađorđevićovů.

Po rozpadu Jugoslávie přestala Srbská republika udílet řadu vyznamenání ustanovených během komunistické éry a v roce 2010 obnovila Řád hvězdy Karadjordjevićů jako nejvyšší vyznamenání republiky.[1]

Řád byl původně udílen ve čtyřech třídách:[2]

• velkokříž – Řádový odznak se nosil na široké stuze spadající z ramene na protilehlý bok. Řádová hvězda se nosila napravo na hrudi.
• velkodůstojník – Řádový odznak se nosil na stuze kolem krku. Řádová hvězda se nosila na hrudi.
• komtur – Řádový odznak se nosil na stuze kolem krku. Řádová hvězda této třídě již nenáležela.
• důstojník – Řádový odznak se nosil na stužce složené do trojúhelníku nalevo na hrudi.

• 
  velkokříž
• 
  velkodůstojník
• 
  komtur
• 
  důstojník

Od roku 2010 je udílen ve třech třídách:[12]

• I. třída – Řádový odznak se nosí na široké stuze spadající z ramene na protilehlý bok. Řádová hvězda se nosí nalevo na hrudi.
• II. třída – Řádový odznak se nosí na stuze kolem krku.
• III. třída – Řádový odznak se nosí na stužce složené do trojúhelníku na hrudi.

• 
  I. třída
• 
  II. třída
• 
  III. třída