Pavle Đurišić

Pavle Đurišić (v srbské cyrilici Павле Ђуришић; 9. července 1909, Podgorica, Černá Hora – 21. dubna 1945, Koncentrační tábor Jasenovac) byl srbsko-černohorský důstojník Jugoslávské armády a bojovník četnické armády.

Pavle Đurišić
Narození	9. července 1909 Podgorica
Úmrtí	21. dubna 1945 (ve věku 35 let) Koncentrační tábor Jasenovac
Povolání	voják
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Đurišić vyrůstal v Černé Hoře. Po smrti svého otce žil v Beranu spolu se svým strýcem, který byl povoláním soudce. Na konci 20. let odešel Đurišić studovat vojenskou akademii do Bělehradu. Poté působil v armádě; nejprve byl umístěn v Sarajevu, a později v Černé Hoře, v Berane a Plavu.

Účastnil se povstání proti italské okupaci dne 13. července 1941; poté spolupracoval s italskou armádou v boji proti partyzánům. Již v lednu 1941 zformoval četnické oddíly, které mohly úspěšně čelit partyzánskému vojsku.[1]Organizoval různé bojové akce v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře (Sandžaku) (Foča, Čajniče, Sarajevo, Pljevlja), včetně útoků na Bosňácké obyvatelstvo. V roce 1943 byl internován Němci v zajateckém táboře na Ukrajině, odkud utekl. Později byl zajat ustašovci, kteří jej popravili v koncentračním táboře Stara Gradiška.

Ceněn je mezi četnickými kruhy v Srbsku. Složena o něm byla oslavná píseň Đurišiću, mlad majore.