Čičmany

Rázovitá obec leží v kotlině Strážovských vrchů, téměř u pramene řeky Rajčianky. Je nejvýše položenou obcí v Žilinském okrese. První zmínky o obci pocházejí z roku 1272 (…ad quandam viam novam qua itur ad possessionem Cziczman…) – tak zní záznam „o novej ceste, ktorá vedie od osady Cziczman“ v listine z roku 1272. Obec je známá starobylou a unikátní lidovou architekturou – malovanými srubovými dřevěnicemi. Pro jejich záchranu byla dolní část obce v roce 1977 vyhlášena památkovou rezervací lidové architektury. Obec je zajímavá také lidovými kroji a výšivkami s geometrickou ornamentikou. V obci se nalézá národopisná expozice, zámek a kostel. Obec má i vlastní znak, který byl ale vytvořen až po roce 1990 a nemá žádný historický původ. Znázorňuje sv. Helenu, které legenda připisuje nález sv. Kříže a nástrojů Kristova umučení na Golgotě. Této události je zasvěcen právě místní kostel. Z obce pochází hudební skladatel a muzikolog prof. PhDr. Jozef Kresánek, DrSc., akad. malířka Matilda Čechová a lidový řezbář Vít Pieš, významná část jejichž tvorby je věnována rodné obci. Dnes v obci žije z původních 1500 obyvatel jen 250 osob.

Přístup do obce Čičmany je ze směrů Žilina-Rajec, Prievidza-Nitrianske Pravno, Prievidza-Nitrianske Rudno nebo Trenčín-Ilava-Košeca. V zimním období mají návštěvníci možnost lyžování v lyžařském středisku Javorinka, v létě jsou využívány turistické a cyklistické trasy a z vrchu Javorinka je možný paragliding a závěsné létání. Ubytovací a stravovací služby poskytuje hotel Kaštieľ a penzión Javorina. Občerstvení poskytuje pohostinství, v zimě také bufet v lyžařském středisku, ubytovaní v soukromí dva další penzióny. Je zde také prodejna suvenýrů, výšivek a malého občerstvení v Humne Ondřeje Gregora v místním muzeu. Myslivecké sdružení obhospodařuje lesní revíry s možností lovu vysoké a černé zvěře, dokonce i medvědů.

V obci se také nachází exerciční a rekreační středisko Nitrianské římskokatolické diecéze – Dom Svätý Bystrík.

O původu a vzniku obce existuje několik teorií. Jednou z nich je teorie o německém původu, ale rozšířenější je teorie o balkánském, konkrétně o bulharském vlivu. Původní obyvatelé sem přišli pravděpodobně v první polovině 14. století, i když je možné i starší přechodné osídlení odpovídající záznamu „o novej ceste, ktorá vedie od osady Cziczman“ v listině z roku 1272 (…ad quandam viam novam qua itur ad possessionem Cziczman…). Obyvatelé Čičman se zabývali hlavně zemědělstvím, chovem ovcí, výrobou papučí, výrobou a prodejem brynzy. Název Čičmany má pravděpodobně indoevropský prazáklad, který přešel do staroslověnštiny a znamená „usedlost ve vrších - Vrchovany“. Tak se dodnes nazývá místo za kopcem Javorinka, kde se nacházejí zbytky srubových domů z osady Malé Čičmany.

O tom, kdo byl zakladatelem obce a prvním feudálním vlastníkem půdy, neexistují konkrétní zprávy. V průběhu staletí se zde vystřídalo několik vlastníků – od Mikuláše z Turce přes rodinu Rakovskou až po spojení majetků panstva Záblatského s vícero dalšími rodinami Serényiovců. Do začátku 20. století vlastnily Čičmany rodiny Telekyovců a Bertcholdovců. Nepříznivé životní podmínky, živelní pohromy a nerovné spory se zeměpány byly příčinou odchodů na sezónní práce do vzdálených míst a postupné vystěhovávání obyvatelstva. Mnoho jednotlivých obyvatel i celých rodin odcházelo v 30. letech 20. století do Ameriky, do Dalmácie, do Francie, Belgii a do Rakouska. Požáry v letech 1907, 1921 a 1945 zničily vzácné srubové stavby, změnily celkový vzhled obce a způsobily ústup výstavby tradičních dřevěnic ve prospěch zděných a zmodernizovaných domů.

Zničení a zdemolování vzácných staveb přinutilo památkáře zamyslet se nad záchranou těchto lidových památek, což koncem 70. let vyvrcholilo prohlášením dolní části obce za chráněnou památkovou zónu. Pavlačový poschoďový „Radenov dom“ byl zrekonstruován v roce 1966 a je v něm umístěna národopisná expozice, která byla koncem 80. let rozšířena o expozici bydlení tzv. velkorodiny ve srubovém domě společně žijících rodin Štefana Gregora a Petra Pupáka.

Architektura obce Čičmany, zejména její dolní části připomíná i dnes perníkové chaloupky, a to hlavně pro ornamentální výzdobu vnějších stěn domů. Tyto objekty jsou velmi cenným dokladem technické vyspělosti, mistrovské zručnosti a estetického cítění zdejších obyvatel. Geometrická výzdoba je stará asi 200 let. Jednoduché ornamenty byly nanášeny bílým vápnem, které mělo zároveň konzervační a ochrannou funkci.

Tyto zajímavé stavby zaujaly i předního slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který vypracoval projekt čičmanského gazdovství pro Národopisnou výstavu v Praze v roce 1895. V roce 1937 byl poschoďový dům Jokľovce - bachna rozebrán a převezen do Národního muzea v Praze, kde se však stal obětí požáru a do základů shořel. Architekt Dušan Jurkovič vypracoval také projekty srubových domů, které byly postaveny po velkém požáru v roce 1921, kdy lehl popelem celý dolní konec obce. Zásluhou toho můžeme některé typy těchto staveb obdivovat v Čičmanech i dnes.

Ze zděné architektury stojí za pozornost barokní kostel zasvěcený Nálezu sv. Kříže, který byl postaven na základech starší stavby – pravděpodobně zvonice s modlitebnou, o čemž svědčí zpráva o zvonu z roku 1588. Z původního zařízení se dochoval hlavní oltář postavený okolo roku 1798. Původní obětní stůl byl v roce 1810 nahrazen stolem z tvrdého materiálu. Kazatelna byla dovezena z Tužiny v roce 1802 a boční oltář Panny Marie byl vybudován v roce 1803. Varhany z roku 1738 jsou provedeny v klasicistním stylu a mají jeden manuál a 6 rejstříků.

V horní části obce se zachoval zeměpanský zámeček v barokně-klasicistním stylu z konce 18. století, který sloužil pro potřeby správce, vrchnostenských úředníků a zeměpána. Součástí zámečku byla stodola, ovčín, stáj a krčma. Dnes se zde nachází hotel, restaurace a hostinec. Místo vlevo od zámečku, kde se nalézá zděná provozní budova, se dodnes nazývá „Pánske humná“ podle původních staveb.

Lidový oděv (lidový kroj) je zhotoven z bílého plátna a je z výtvarného hlediska nejpozoruhodnější. Velký podíl na hodnotě a popularitě čičmanského kroje má výšivka, která vyniká svou technickou dokonalostí, bohatstvím motivů a ornamentální a barevnou kompozicí. Právě na základě charakteru ornamentální výzdoby i červeného vlněného tkaného pásu, který je součástí ženského oděvu, je odvozován balkánský původ Čičman. Starobylý ráz, který si čičmanský kroj zachoval dodnes, stejně jako lidový oděv okolních dědin (Zliechov, Čavoj, Valaská Belá), posloužil etnografům jako model pro rekonstrukci staroslověnského oděvu.

• Čičmany
• 
  Stavení
• 
  Restaurace
• 
  Mužský kroj
• 
  Staré domy
• 
  Ulice
• 
  Hřbitov
• 
  Informační tabule