Černčice (okres Louny)

V písemných pramenech se název obce poprvé objevuje v roce 1354, a to v příjmení lounského měšťana Mikuláše z Černčic.[3] V držbě Černčic se v patrimoniálním (vrchnostenském) období vystřídalo několik desítek šlechtických rodin. Z těch významnějších to byli Novohradští z Kolovrat, Sokolové z Mor, Lobkovicové, Zákostelští z Bílejova, Vřesovci, markrabata z Baden-Baden a od roku 1783 Schwarzenberkové. Od roku 1627 se Černčice natrvalo staly součástí rozsáhlého panství Vršovice.

Nelze vyloučit, že v Černčicích stálo panské sídlo již ve středověku v exponované poloze u kostela. Písemně doložené je ale až v 16. století, když se roku 1575 Aksina z Kolovrat psala „seděním na Černčicích“. V tomto případě to byl ale panský dům, postavený poblíž návsi. Byl přestavěn po požáru v roce 1695 a zbořen roku 1956.[4] Lidově se mu přezdívalo Limburk, podle jednoho z pobělohorských majitelů Černčic, Ilburka z Vřesovic. V roce 1663 je poblíž vesnice při Ohři písemně doložená bažantnice, jež zanikla za napoleonských válek.

Roku 1833 žilo v Černčicích 250 obyvatel ve 41 domech. Vrchnost zde provozovala pivovar, vinopalnu, cihelnu a kolářskou dílnu. Školní budova byla v Černčicích postavena roku 1913, původně jako pobočka školy v Oboře. Nejstarším spolkem byla Občanská zábavní beseda, založená roku 1897, hasiči vznikli o dva roky později. Tradici, vážící se k roku 1927, má zdejší fotbalový klub. Od konce 19. století si v Černčicích stavěli domky zaměstnanci lounských železničních opraven. V důsledku toho nastal v Černčicích velký demografický přírůstek: nejvíce obyvatel zde žilo roku 1930, celkem 1496. Všechny volby do poslanecké sněmovny i obecního zastupitelstva za první republiky vyhrála česká strana národně sociální. Konec druhé světové války přinesla do Černčic tanková jednotka Rudé armády, která do obce přijela v noci z 8. na 9. května.

Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Louny.[5]

Západní průčelí kostela sv. Vavřince

• Kostel svatého Vavřince – obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně ze druhé poloviny 12. století.[8] Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář.[9] Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
• Rozlehlý barokní hospodářský dvůr ze druhé poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v první polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, čp. 1.[10]
• pomník obětem druhého odboje
• venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
• venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
• venkovský dům čp. 26
• Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice[11]

Od roku 2009 je v obci, v budově bývalé školy, otevřena Galerie Emila Juliše.[12] V galerii je umístěna stálá expozice věnovaná Julišově tvorbě. Kromě toho zde provozovatel galerie, Pavel R. Vejrážka, pořádá výstavy zaměřené na soudobé výtvarné umění.

• Chlouba František (1876 Černčice – 1943 Černčice). Komunistický politik, do roku 1921 člen sociální demokracie. V letech 1914–1920 šéfredaktor okresních sociálně demokratických novin Lounský obzor. 1925–1929 poslancem Národního shromáždění za KSČ.[13]
• Lůžek Bohumil (1868 Senkov – 1937 Louny). Pedagog, kreslíř, regionální historik. V roce 1887 absolvoval Učitelský ústav v Praze. Postupně učil na několika obecných školách na Lounsku. V Domoušicích a naposledy od roku 1924 v Černčicích byl ředitelem. Zpracoval 12 obecních, školních a spolkových kronik, v nichž podrobně popsal dějiny vesnic. Kroniky ilustroval perokresbami, které zachycují tehdejší podobu vesnických staveb. Lůžkovy kroniky jsou, zejména kvůli perokresbám, vyhledávaným pramenem pro stavební historiky a etnology. Většina kronik je uložena ve Státním okresním archivu Louny.[14]
• Vinš Václav František (* 1914 Černčice). Sochař, vystudoval Průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a v letech 1934–1938 Akademii výtvarných umění v Praze. Mimo jiné je autorem pomníku padlým ve druhé světové válce v Černochově, památníku popravených veslařů v Lounech za druhé světové války, plastik na fasádě Obchodní akademie v Lounech, portrétoval dramatika Jaroslava Hilberta.[15]

• 
  Náves
• 
  Bohumil Lůžek: Perokresba dnes již neexistujícího renesančního panského domu
• 
  Barokní sýpka v Černčicích
• 
  Románská věž kostela
• 
  Barokní statek na návsi