Domoušice

Domoušice
	Náves
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0424 566152
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Louny
Okres (LAU 1)	Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)	Ústecký (CZ042)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°14′3″ s. š., 13°43′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	647 (2022)[1]
Rozloha	15,28 km²
Nadmořská výška	415 m n. m.
PSČ	439 68, 440 01
Počet domů	316 (2021)[2]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Domoušice 107; 439 68 Domoušice ; [email protected]
Starosta	Zdeněk Kutner
	Oficiální web: www.domousice.cz
	Domoušice
Další údaje
Kód obce	566152
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Domoušice (německy Domauschitz) se nachází v okrese Louny, Ústecký kraj. Spadá pod matriční úřad v Hřivicích. Žije zde 647[1] obyvatel. Nejvyšší bod (526 m n. m.) tvoří Pískový vrch a nejnižší bod (290 m n. m.) nachází na dně koryta potoka Hasiny na severním kraji katastrálního území mezi Solopysky a Konětopy. Prochází tudy železniční trať Most–Rakovník, na které je železniční stanice Domoušice, 2 autobusové linky (741 a B56) a silnice III. třídy. Nachází se zde pošta, dosud fungující kino, mateřská a základní škola. Domoušice jsou členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí, které zde má své sídlo.

Historie

Staré hradiště dochované v lokalitě Na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. O vzniku samotné obce i jejího názvu existuje teorie, podle které ves vznikla v dobách panování krále Jana Lucemburského (první písemná zmínka z r. 1325). Lesy kolem dnešních Domoušic byly tehdy v královském majetku a představovaly pro panovníka vítaný zdroj příjmů. Aby mohl z těchto lesů čerpat, nechal král založit ves, původním jménem Tomášice. Tento název pochází z osobního jména Tomáš a ves jej dostala podle svých zakladatelů – Tomašiců, potomků podkomořího Tomáše.[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][5]
Obec Domoušice
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	1 052	1 234	1 234	1 240	1 413	1 534	1 486	1 073	1 108	958	840	649	625	655
Místní část Domoušice
Obyvatelé	779	896	881	864	981	1 039	987	707	745	651	592	457	450	483
Domy	96	108	116	131	146	165	207	211	187	190	176	204	210	222
Data z roku 1961 zahrnují i domy části Filipov.

Pamětihodnosti

Ve středu vesnice stojí barokní domoušický zámek. Na počátku osmnáctého století ho založila svatovítská kapitula jako sídlo správy panství. Od devetanáctého století v něm sídlila schwarzenberská lesní správa a po roce 1924 státní správa lesů.[6]
Mezi vlastní vesnicí a Filipovem stojí pozdně barokní kostel svatého Martina z roku 1754 s kaplí Božího hrobu a rokokovým zařízením.[7]
Kaplička (zvonička)
Západně od vesnice se v poloze Na Rovinách nachází zbytky halštatského hradiště. Na jih od hradiště, stále ještě na katastru obce, se nachází i tzv. Kounovské kamenné řady označované často za pravěkou památku. Archeologický výzkum však neprokázal původ ani stáří památky.
přejezd VÚD

Osobnosti

Josef J. Pihert (1845–1911), český hudební skladatel a pedagog
Ing. Václav Morch (1909–1979), český zeměměřič a kartograf
Václav Bergman (1915–2003), stíhací pilot, účastník Bitvy o Británii, po jistou dobu velitel 313. československé stíhací perutě RAF
Ing. Josef Krejčí (1912–1989), ministr průmyslu

Části obce

Domoušice
Solopysky

Galerie

Zvonice u kostela
Kostel sv. Martina
Dům kateřiny Johnson (stará škola je vedle)
Zámek
Zvonička s kapličkou
Kaplička sv. Judy Tadeáše
Kounovské kamenné řady

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Historie - Oficiální stránky Obce Domoušice. www.domousice.cz [online]. [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Domoušice – zámek, s. 100.
POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Domoušice, s. 316–317.

Externí odkazy

Galerie Domoušice na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domoušice na Wikimedia Commons
Domoušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] Historie - Oficiální stránky Obce Domoušice. www.domousice.cz [online]. [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.

[Obyvatele-4] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.

[obyvatele2013-5] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.

[andel-6] ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Domoušice – zámek, s. 100.

[poche-7] POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Domoušice, s. 316–317.