Olomoucké parky

V Olomouci se nacházejí tyto parky:

• na jihu:
  • Smetanovy sady
  • Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého
• na západě:
  • Čechovy sady
• na východě:
  • Bezručovy sady
  • Botanická zahrada Olomouc a rozárium
• na severu:
  • Park Na střelnici
  • Park pod dómem sv. Václava
  • Park pod letním kinem

památník Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech

Restaurační pavilon ve Smetanových sadech

Hlavní městský park, nejstarší a největší. Jeho jádrem je tzv. Rudolfovo stromořadí, založené v roce 1820 olomouckým arcibiskupem Rudolfem Janem. V průběhu let bylo několikrát zničeno a nyní je tvoří alej 108 kusů lip velkolistých.[4] Hlavní alej měří 710 metrů. V parku se nachází také jediná větší vodní plocha - jezírko, kde sídlí hejno divokých kachen. Dominantou parku je Rudolfův dub - 28 m vysoký strom, jehož stáří se odhaduje na 250 let.[4] Byl pojmenovaný na počest zakladatele areálu.

V roce 2008 byl zjištěn výskyt tesaříka drsnorohého (Megopis scabricornis, kriticky ohrožený druh).[5]

V sousedství skleníků Flory Olomouc je Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého založená v roce 1901.[6]

Do roku 1900 zde býval starý židovský hřbitov, z nějž pak byla přestěhována část náhrobků na Ústřední hřbitov v Neředíně.[7]

Památník Rudé armády v Čechových sadech

Pomník Boženy Němcové v Čechových sadech

Katovská branka v Bezručových sadech

Původně založeny jako tzv. Janské stromořadí ve 30. letech 19. století.

Nejdelší a nejmladší ze tří hlavních olomouckých parků. Táhne se po jihovýchodním obvodu historického jádra města pod městskými hradbami a ústí do Dómské čtvrti.

První promenádní cesta se stromovím zde byla vytvořena po roce 1835, parková úprava prostoru byla provedena v roce 1905, dnešní rozloha parku pochází ale až z roku 1949, kdy byly zrušeny seminární zahrady pod kostelem sv. Michala a připojeny k parku. Je to park romantického anglického typu. Nejdříve byl označován jako Michalský výpad, po roce 1905 byl nazván Schillerovými sady. V roce 1933 byl přezván na Tyršovy sady, od roku 1947 dodnes nese název Bezručovy sady.

Na místě parku existovala ve středověku předměstská osada Závodí s ulicemi Koželužskou a Jirchářskou a dvěma mlýny – Sladovým (také Václavským) a Jakubským. Veškerá zástavba byla odstraněna v letech 1742–1757, Jakubský mlýn byl zbořen po požáru roku 1909. Na jeho místě stál donedávna statný jilm.

Budována od roku 1960 na území tzv. Korunní pevnůstky v těsné blízkosti Bezručových sadů. Její hlavní expoziční část tvoří Zahrady národů. Na konci hlavní cesty se nachází Zahrada smyslů, která má za cíl přiblížit svět rostlin nevidovým. Rozárium se nachází na předpolí pevnůstky. Bylo vybudováno v 70. letech 20. století a v roce 2015 prošlo celkovou rekonstrukcí. Je zde vysazeno více než 2000 keřů růží téměř čtyř set odrůd. [4]

V parku se až do požáru v roce 1998 nacházela Měšťanská střelnice. Šlo o výjimečný příklad empírové architektury na Moravě postavený v roce 1838 podle návrhu architekta Antona Archeho. V parku se pravidelně konaly letní městské slavnosti.

Na park navazuje zbytek tzv. Františkova stromořadí, které se dříve nacházelo na území dnešní velké křižovatky ulic Zámečnická a Dobrovského. Jeho pozůstatkem je několik vzrostlých jírovců u objektu Staroměstských kasáren.

Někdy také nazývaný Sad Přemyslovců nebo lidově Pareček. Jde o území pod hradbami olomouckého hradu oddělené Mlýnským náhonem od ulice Dobrovského. Na jeho západní straně se nachází tzv. Špitálský bastion s jednou z několika středověkých městských bran, tzv. Cikánskou brankou. Na jižní straně parku začíná Dómská čtvrť. Na místě parku stály až do 70. let 20. století vojenské sklady. Park prošel po roce 2000 rozsáhlou rekonstrukcí.

Poměrně malý parčík je od parku pod dómem oddělen tzv. Špitálským bastionem, na kterém se dnes nachází areál letního kina. Na opačné straně parčík končí tzv. Locatelliho bastionem, ve kterém se dříve nacházela vojenská pekárna. Dnes je v objektu mimo jiné restaurace a ubytovací zařízení. Na severní straně park lemuje rušná Dobrovského ulice. Park vznikl zasypáním obranného vodního příkopu. Do roku 1989 byl označován jako Sad pionýrů. Uprostřed parčíku se nachází betonový bazének, dnes nefunkční.

Na území olomouckých parků se vzhledem k jejich stáří a unikátnímu rozložení nachází mnoho ohrožených a kriticky ohrožených živočichů a rostlin. Mezi nejohroženější patří tesařík drsnorohý, kovařík rezavý, muchomůrka Vittadiniho a dále například skokan zelený, netopýr hvízdavý aj. Mimo ohrožené druhy a zvířata přirozeně se pohybující v parkovém prostředí (veverky, sýkorky, různé druhy sov, zajíci atd.) jsou uměle vysazeni v parcích také pávi korunkatí a perličky kropenaté.