Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.[1] (zkratka ÚPT[P 1]) je veřejná výzkumná instituce (v. v. i.), která byla zřízena na základě zákona č. 341/2005 Sb. Jako pracoviště Akademie věd České republiky (AV ČR) je jedním z ústavů sekce aplikované fyziky v oblasti věd o neživé přírodě AV ČR. Hlavními činnostmi ÚPT jsou:

  • výzkum a vývoj v oblasti aplikované fyziky
  • zveřejňování dosažených výsledků výzkumu a vývoje
  • spolupráce vedoucí k využití výsledků výzkumu v praxi
  • výchova nových vědeckých pracovníků a vzdělávání studentů
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
ZkratkaÚPT AV ČR
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloKrálovopolská 147
612 64 Brno
ŘeditelProf. Ing. Josef Lazar, Dr.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.isibrno.cz
E-mailinstitute@isibrno.cz
Datová schránka8c4npnh
IČO68081731 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Elektronový mikroskop familiérně nazývaný Mamut v prostorách ústavu

Pracoviště s názvem Ústav přístrojové techniky ČSAV bylo zřízeno usnesením XXVII. zasedání prezidia Československé akademie věd ze dne 16. listopadu 1956 s účinností od 1. ledna 1957 a vzniklo z brněnského pracoviště Vývojových dílen ČSAV. Základy současné struktury ÚPT byly položeny o tři roky později, když spolu se stěhováním do tehdy nové budovy na adrese Královopolská 147 v Brně byla 1. 1. 1960 do ÚPT sloučena tehdejší tři pracoviště ČSAV: pražské pracoviště Vývojových dílen ČSAV, Laboratoř elektronové optiky ČSAV a Laboratoř průmyslové elektroniky ČSAV. To se promítlo do ustavení tří výzkumných oddělení pokračujících v tradici svého původního zaměření víceméně dodnes (2011): oddělení vysokofrekvenční spektroskopie (dnes Magnetická rezonance a bioinformatika), oddělení infračervené spektroskopie (dnes Koherenční optika) a oddělení elektronové optiky (dnes Elektronová optika). Jedním z hlavních úkolů ÚPT bylo v době jeho vzniku zajištění přístrojového vybavení pro ostatní ústavy tehdejší ČSAV. Od založení ústavu jeho pracovníci vynikali kombinací fyzikálních přístupů s inženýrskou precizností a praktičností. Část z nich navazovala na skvělé výsledky ze svých předešlých pracovišť sloučených do ÚPT a ten proto od samého počátku své existence patřil mezi špičková pracoviště svého oboru.

V prvních desetiletích své existence byl ústav ve srovnání s jinými vědeckými pracovišti zaměřen velice prakticky. Svým zaměřením pokrýval především elektronovou optiku a mikroskopii, jadernou magnetickou rezonanci, infračervenou spektroskopii a po objevu laserů i problematiku kvantových generátorů světla. Cílem práce byla většinou stavba konkrétního přístroje a v tom bylo dosaženo mnoha úspěchů. Řada zde vyvinutých druhů přístrojů byla ve své době unikátní nejen v tuzemsku, ale výrazně ovlivnila i jejich další rozvoj za „železnou oponou“.

V osmdesátých letech se ÚPT postupně odkláněl od vývoje kompletních funkčních vzorků nebo dokonce prototypů rozsáhlejších zařízení a zaměřil svou pozornost více na přístrojové prvky a nové experimentální metody. Novou oblastí výzkumu byla elektronová litografie.

Další vývoj ústavu v devadesátých letech ovlivnila změna politického systému. Od 31. prosince 1992 se stal ÚPT ve smyslu zákona č. 283/1992 Sb. pracovištěm Akademie věd České republiky a spolu s celou AV ČR u něj došlo k výrazným redukcím. Z původních 250 pracovníků v roce 1989 zůstalo jen cca 40%. Ústav se v této době dále odkláněl od aplikačního a preferoval základní výzkum.

V průběhu posledních dvaceti let {1990-2010} ÚPT výrazně rozšířil svou mezinárodní spolupráci. K vývoji došlo i ve výzkumném zaměření, které se rozšířilo o dynamicky se rozvíjející obory jako snímání a zpracování biosignálů, aplikace laserů v mikrotechnologiích a nanometrologii a rozvíjení vybraných nanotechnologických postupů. A většina výzkumných aktivit opět nachází uplatnění při spolupráci s aplikačními partney nejen na akademických nebo vysokoškolských pracovištích, ale i v průmyslových podnicích.

Poslední změna právní formy proběhla 1. ledna 2007, kdy na základě zákona č. 341/2005 Sb. ÚPT přestal být příspěvkovou organizací a stal se veřejnou výzkumnou organizaci (v. v. i.).

Významné úspěchy ÚPT

  • 1951 – pracovníci vývojových dílen ČSAV (od 1. 1. 1957 ÚPT ČSAV) zkonstruovali první elektronový mikroskop v Československu. Postupným zdokonalováním byl vyvinut první stolní prozařovací mikroskop BS 242, od roku 1955 sériově vyráběn v brněnské Tesle a v roce 1958 oceněn zlatou medailí na výstavě EXPO v Bruselu. Na něj navazoval vývoj dalších mikroskopů a úspěšný rozvoj řady nekonvenčních metod elektronové mikroskopie).
  • 1959 – vyvinut laboratorní dvoupaprskový infračervený spektrofotometr.
  • 1960 – postaven přístroj pro měření optické anizotropie roztoků v hydrodynamickém poli.
  • 1960 – postaven první spektrometr jaderné magnetické rezonance na frekvenci 30 MHz pro potřeby ČSAV. Od roku 1966 byly tyto spektrometry rovněž vyráběny v n.p. Tesla Brno.
  • 1963 – zkonstruován fotoelektrický polarimetr pro měření optické rotační disperze organických látek.
  • 1963 – 16. 10. 1963 spuštění prvního plynového He-Ne laseru o vlnové délce 3,39 µm postaveného v Československu (světová premiéra byla v roce 1960). Od roku 1964 byly v n.p. Meopta Přerov vyráběny již tři typy plynových laserů.
  • 1964 – 4. 3. 1964 spuštění pulsního rubínového laseru o vlnové délce 632,8 nm.
  • 1965 – sestavení víceúčelové vakuové pece vhodné pro pájení, tavení, svařování, žíhání a jiné technologické procesy využívající elektronového svazku.
  • 1966 – zkonstruován rubínový laser s obřími pulsy určeného pro studium polovodičů.
  • 1968 – sestaven laserový referenční měřič délek a rychlostí. Od roku 1973 vyráběn pod označením LA 3000 a LA 3001 v n. p. Metra Blansko.
  • 1969 – sestavení elektronové svářečky ES-2 používané řadou československých pracovišť.
  • Konec 60. let – ukončen vývoj jednofrekvenčního jednobodového laseru se stabilizovanou frekvencí. Od roku 1971 vyráběn pod odznačením LA 1000 v n. p. Metra Blansko.
  • 1970 – do provozu uveden He-Cd laser o vlnové délce 441,6 nm s možností emise v ultrafialové oblasti.
  • 1972 – prostřednictvím měření na jednofrekvenčním jednobodovém laseru se stabilizovanou frekvencí vyvinutém v ÚPT vytvořen československý laserový subnormál délek.
  • 1974 – dokončen vývoj laserové vrtačky diamantů.
  • 1977 – zkonstruován laserový měřič rychlosti.
  • 1978 – dokončena stavba CW-FT NMR pulsního fourierovského spektrometru (1978 oceněn na výstavě Naučpribor v Moskvě).
  • 1978 – dokončen vývoj laserového interferenčního přístroje LIMS, který zajišťoval měření vzdáleností, rychlosti, přímosti, rovinnosti, malých úhlů s možnostmi korekcí na hodnotu index lomu vzduchu. Od roku 1983 vyráběn v k. p. Metra Blansko.
  • 1982 – dokončen laserový systém pro měření ve dvou souřadnicích s rozlišením 40 nm.
  • 1982 – dokončen vývoj elektronového litografu (používán dodnes, 2011).

Výzkumné zaměření

Elektronová svářečka MEBW 60/2

Výzkumné aktivity ÚPT v současné době (2011) směřují do těchto oblastí:

Pro činnost pracoviště je charakteristické propojení teoretického, experimentálního a aplikovaného výzkumu. Hlavní úsilí směřuje k objevování a rozvíjení nových experimentálních metod studia mikrostruktury živé i neživé hmoty. Při ověřování principů jsou získávány původní teoretické výsledky ve vybraných oblastech přírodních i technických věd společně s vytvořenými unikátními přístrojovými prvky a metodickými postupy. Konečným cílem je nasazení vypracovaných metod v základním i aplikovaném výzkumu především v biomedicínských a fyzikálně materiálových oborech, případně zhodnocení dosažených výsledků v průmyslu.

Organizační struktura

Organizační struktura ÚPT

V čele ÚPT stojí ředitel. V současnosti tuto funkci zastává Ing. Ilona Müllerová, DrSc., nositelka prestižního vědeckého ocenění Česká hlava. Výzkumná činnost ústavu se odehrává ve třech odděleních (které se dále člení na výzkumné týmy):

Součástí výzkumné struktury ÚPT jsou od 1. 1. 2010 aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI).

Spolupráce

Výzkumné zaměření a orientace na teoretický, experimentální i aplikovaný výzkum umožňuje ÚPT intenzivně spolupracovat s těmito pracovišti:

  • výzkumné a odborné instituce v ČR i zahraničí – společný výzkum, výměna vědeckých poznatků,
  • průmyslové podniky, aplikační partneři – společný výzkum, přenos výsledků do praxe,
  • vysoké školy – společný výzkum, vzdělávání a výchova nových vědeckých pracovníků.

Projekt ALISI

Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnlogií ÚPT (ALISI) jsou součástí výzkumné struktury ÚPT. Jsou zaměřeny na výzkumné aktivity, které mají potenciál z hlediska přenosu výsledků výzkumu do praxe. Vybudování laboratoří je předmětem projektu ALISI spolufinancovaného v letech 2010  2013 z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

Odkazy

Poznámky

  1. Pro anglický název Institute of Scientific Instruments se používá zkratka ISI, ze které je rovněž odvozen název domény isibrno.cz.

Reference

  1. Zřizovací listina Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Akademie věd České republiky K-541/P/06, 28. 6. 2006.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.