Armin Delong

Základní školu navštěvoval v Petřvaldě, poté reálné gymnázium v Orlové (1936–1938) a v Hranicích (1938–1944). Delongova záliba v elektronice začala už na základní škole, kdy ve třetí třídě dostal od otce elektrickou stavebnici. „Za chvíli jsem ze součástek uměl udělat i telefon. Později jsem stavěl primitivní rádia. Elektřina mě chytla, ale pak jsem se dostal do kola předválečných událostí,“ vzpomíná Delong, který právě kvůli událostem druhé světové války Těšínsko opustil a odešel do Hranic, kde ve fyzikálních pokusech pokračoval: „Pořád jsem stavěl rádia a vysílačky, i když to bylo zakázané. A těšil jsem se, až po válce půjdu do Brna studovat techniku,“ uvedl na to konto Delong.[5]    

Po válce studoval na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně, elektrické inženýrství ve skupině orientované na slaboproud. Jako pomocná vědecká síla pro výzkum v oboru elektrických měření a konstrukcí měřicích přístrojů pod vedením prof. Bláhy se společně se spolužáky Drahošem a Zobačem začali zabývat konstrukcí elektronového mikroskopu. Spolu se svými spolupracovníky se mu podařilo přejít do nové vzniklé laboratoře elektronové mikroskopie, která se stala vedlejším pracovištěm Mikrobiologického ústavu ČSAV v Brně. Pracovníkům laboratoře se podařilo vyvinout stolní transmisní elektronový mikroskop a zavést jej do výroby v Tesle Brno. Stolní elektronový mikroskop byl mimořádně úspěšný a v roce 1958 získal zlatou medaili na Světové výstavě EXP058 v Bruselu. Profesorům A. Delongovi a V. Drahošovi byla udělena Státní cena a zájem o licenci na stolní elektronový mikroskop projevili v zahraničí, zejména ve Francii. V Tesle Brno rychle rostla jeho výroba a celkově bylo vyrobeno více než 1100 těchto mikroskopů.[6]

Na základě prací profesorů Delonga a Drahoše byl v Brně založen Ústav přístrojové techniky ČSAV a firma Tesla zavedla jako jednu ze svých nosných aktivit právě výrobu elektronových mikroskopů. Mělo to vliv na rozvoj vědeckého kolektivu prof. Delonga i tým pracovníků v podniku TESLA Brno, domácího výrobce elektronových mikroskopů. Nové prototypy vznikaly právě v ústavu, který vedl profesor Delong, pak na čtyřicet let ovládly trh východního bloku. Pouze stále více zaostávající východní součástková základna a embargo na špičkové zahraniční technologie způsobily, že se brněnské elektronové mikroskopy postupně vzdálily světové špičce. Profesor Armin Delong působil ve funkci ředitele Ústavu přístrojové techniky ČSAV od roku 1961 do roku 1990. V roce 1957 se stal kandidátem věd (CSc.), v roce 1969 doktorem věd (DrSc.)[7], dále se habilitoval na VUT a byl jmenován profesorem. V roce 1973 byl zvolen členem korespondentem Československé akademie věd, v roce 1981 se stal řádným členem (akademikem) ČSAV.[8] Od dubna do června roku 1990 byl místopředsedou vlády České a Slovenské federativní republiky a předsedou státní komise pro vědecko-technický a investiční rozvoj.[6]

Delong byl nositelem řady vyznamenání za jedinečné konstrukce, zejména za první československý elektronový mikroskop (Řád práce,1953)[8][9], za konstrukční práce v oboru elektronové mikroskopie (Státní cena Klementa Gottwalda, 1956).[10][11] V roce 1985 mu byl udělen Řád Vítězného února „za vynikající zásluhy v oblasti výzkumu, vývoje a užití přístrojové techniky".[12][13]

V roce 2005 se stal laureátem Národní ceny vlády České republiky Česká hlava. Velmi významného mezinárodního ocenění jeho průkopnické práce v oboru elektronové mikroskopie se mu dostalo zvolením za člena International Scientific Advisory Board, v kterém byli členy přední vědci v oblasti elektronové mikroskopie. Profesor Delong publikoval více než 120 odborných studií, řadu konferenčních příspěvků a dvě monografie o elektronové mikroskopii. V roce 1990 byl zvolen místopředsedou Československé akademie věd.[6] V roce 2014 obdržel Cenu Jihomoravského kraje. Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.