Úniky toxických látek do Bečvy 2020

Vyšetřování vedla ze začátku Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), později jej převzali kriminalisté ze Zlínského kraje. Výsledky rozborů vody, které prokázaly přítomnost kyanidů, oznámila ČIŽP 24. září,[5] 26. září pak policie oznámila, že identifikovala vyústění kanálu, odkud toxické látky do řeky vytekly.[8]

Dne 29. září Policie ČR upřesnila, že kanál, ze kterého unikly kyanidy, ústí do Bečvy na katastru místní části Valašského Meziříčí zvaného Juřinka. Jde o asi 15 kilometrů dlouhé potrubí, které odvádí odpad až z areálu bývalé Tesly Rožnov.[9] Z Tesly v Rožnově pod Radhoštěm přitom již jednou k úniku kyanidů do Bečvy došlo, a to v roce 1979.[10]

Tvrzení policie, že na příslušný kanál je napojeno více firem, takže konkrétní viník ještě stále nebyl určen, je zavádějící. Ve skutečnosti má v gesci odpadové hospodářství celého průmyslového areálu bývalé Tesly Rožnov (výrobce barevných obrazovek v licenci japonské firmy Toshiba) jediná firma Energoaqua. Ta provozuje původní čistírnu chemických odpadních vod se dvěma retenčními nádržemi, vybudovanou podle technologie podobné čistírny v licenci Toshiby v Hongkongu, má vlastní laboratoř a je řádně registrována jako producent odpadních vod společností Vodovody a kanalizace Vsetín. Z firem, které v areálu působí, produkuje odpad s obsahem kyanidů pouze firma LISS. Od ní jsou odpady přebírány v uzavřených kontejnerech, zcela odděleně chemicky neutralizovány a teprve po odstranění kyanidů jsou tyto odpadní vody dále čištěny společně s ostatními průmyslovými vodami.[11]

Na základě svědectví rybářů a dalších indicií však existují pochybnosti o správnosti určeného místa úniku i o průběhu samotného vyšetřování. Na případ bylo vyšetřujícími orgány za nejasných okolností uvaleno informační embargo. Koncem října byly v médiích zveřejněny informace naznačující, že výše zmíněný kanál vedoucí od Tesly Rožnov byl jen falešnou stopou, přičemž mezi podezřelé se opět vrátila chemička DEZA z koncernu Agrofert.[12] Jako možné místo úniku byl označen jiný kanál ústící do Bečvy asi 3 kilometry níže po proudu v katastru obce Lhotka nad Bečvou. Podle svědků byly v 3 km úseku mezi oběma výpustěmi v době havárie i později pozorovány živé ryby a úhyn byl s jistotou potvrzen až pod Lhotkou. Inkriminovaná výusť je rovněž jediná, na které nebyly zaznamenány živé mechorosty rostoucí z vnitřní spodní strany vyústění. Podle starosty obce podezřelý kanál není zanesen v žádných obecních mapách a dokumentech, podle místních rodáků je staršího původu a pochází nejméně z osmdesátých let.[13][14] Na mapě z roku 1960 jde o potok, který tekl v místě dnešního areálu firmy DEZA.[15]

Na konci listopadu zveřejnil Deník Referendum další investigativní reportáž, podle které v den úniku došlo v závodě DEZA k havárii kaustifikační jednotky a úniku fenolů, které mohly být skutečnou příčinou otravy.[16] Deník Referendum upřesnil, že výrazná většina ze směsi z kaustifikační jednotky, odhadem 10 kubíků, vytekla do kanalizace, ústící do řeky Bečvy u Lhotky. Podle informací získaných deníkem Právo mohlo v kanalizaci dojít k reakci uniklých fenolů s kyselinou dusitou vyskytující se běžně v odpadních vodách a k následné tvorbě kyanidů. Pokud by přitom část fenolů zůstala nezreagovaná, navýšily by ještě toxicitu prostředí a mohly posílit účinnost kyanidů.[17]

Začátkem prosince oznámil záměr zabývat se postupem úřadů při vyšetřování havárie veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.[18]

Poté, co v Deníku Referendum vyšel 3. prosince 2020 komentář Jakuba Patočky kritizující kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce a opětovně upozorňující na možnost zapojení DEZY do největšího úniku z konce září,[19] podala chemička společně s Agrofertem trestní oznámení na Patočku a redaktorku Zuzanu Vlasatou pro křivé obvinění a rovněž na vydavatelství deníku pro poškozování cizích práv (důvodem oznámení byly i další texty serveru). Samotný Patočka v reakci označil žalobu za snahu o diskreditaci a pokus o cenzuru.[20][21]

Soudní znalec a zpracovatel klíčového posudku Jiří Klicpera prohlásil 21. ledna v online debatě „Vodárenské čtvrtky“, že viníka havárie již zná. V pořadu Reportéři ČT pak 1. února 2021 uvedl, že se nejedná o chemičku DEZA; další informace sdělit odmítl s tím, že viníka je nutno usvědčit a předložit proti němu důkazy.[22] Začátkem února se o vyšetřování úniku rozhodla promluvit ČIŽP, jejíž klíčoví představitelé poskytli obsáhlý rozhovor serveru Ekolist.cz.[23] I v reakci na rozhovor kritizovali inspekci a jejího ředitele Erika Geusse někteří její bývalí zaměstnanci, podle nichž právě dlouhodobější poměry v instituci pod jeho vedením zapříčinily neprofesionální vyšetřování havárie.[24]

Soudní znalec Jiří Klicpera dokončil svůj posudek začátkem května 2021. Závěry, ke kterým dospěl, odmítl komentovat. Na přímou otázku otázku deníku Právo, zda v posudku poukázal na konkrétního viníka, odpověděl: „No, samozřejmě, že ano. K tomu se musí každý posudek dopídit. Nebo aspoň by měl. Konkrétní ale nebudu.“[25] Hned následující den poté, co bylo oznámeno dokončení posudku, přišel zpravodajský server iDNES s odvoláním na „nejmenovaný zdroj“ s tvrzením, že podle posudku je za únik odpovědná firma Energoaqua podnikající v průmyslovém areálu bývalé Tesly Rožnov.[26][27] Firma se od těchto obvinění distancovala, podle jejího vedení znalec nemá k takovému tvrzení důkazy.[26][27]

V srpnu 2021 provedl profesor Jakub Hruška experiment, kterým vyvrátil tvrzení znaleckého posudku, že otrávení došlo z „rožnovského“ kanálu.[28]

Mluvčí Agrofertu, do kterého patří firma DEZA, jedna z prvních podezřelých, Karel Hanzelka uvedl, že „S kyanidy nemáme nic společného,“ což dle firemních novin není pravda.[29] Navíc firma DEZA vypouštěla do Bečvy nadlimitní množství kyanidu za rok 2011, 2012 a 2019,[30] jak lze velmi snadno zjistit v Integrovaném registru znečišťování. DEZA už 21. září popřela, že by otravu způsobila. Co otravu způsobilo zveřejnila ČIŽP až 24. září.[31]

Ministr zemědělství Miroslav Toman ocenil rychlé kroky státního podniku Povodí Moravy, jehož pracovníci operativně zvýšili průtoky na přítocích řeky Moravy, čímž zabránili dalšímu šíření otravy po řece Moravě. Zároveň přislíbil finanční i nehmotnou podporu Českému rybářskému svazu při obnově života v zasaženém úseku Bečvy.[32]

Poslanec za STAN Petr Gazdík označil za původce ekologické katastrofy valašskomeziříčskou společnost DEZA, součást holdingu Agrofert. Za tento výrok se vzápětí omluvil.[33] Europoslanec Alexandr Vondra (místopředseda ODS), se za podobný výrok omluvit odmítl.[34]

Později už ministr školství Petr Gazdík podává ve věci své trestní oznámení na samotný průběh vyšetřování, ale jeho snaha nechat zkontrolovat postup vsetínských státních zástupců, skončila ve Vsetíně podle spádovosti.[35]

Spolek Arnika v reakci na únik kyanidů zveřejnil výzvu „Řeky bez jedů“, ve které mimo jiné navrhuje zpřísnit ohlašování úniků a přenosů kyanidů v Integrovaném registru znečišťování.[36]

Dne 21. dubna 2021 schválila Poslanecká sněmovna PČR zřízení 9-ti členné vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na Bečvě.[48] V červenci byla předsedkyní komise zvolena poslankyně KSČM Marie Pěnčíková, podpředsedou Marian Jurečka.[49] Dalšími členy byli Stanislav Blaha, František Elfmark, Alena Gajdůšková, Petr Gazdík, Jaroslav Holík, Markéta Pekarová Adamová a Jiří Strýček. Komise poté jednala v červenci až září, přizvala řadu osob a odborníků, předvolala

Komise vypracovala po roce po událostech závěrečnou zprávu, kterou předložila sněmovně. Nejvíce kritizovala pozdní a neúčinný postup sběru vzorků České inspekce životního prostřední Brno a Olomouc. Dotčená inspekce ke zprávě vydala svou odmítavou reakci.[50]

Komise také požadovala vypracovat metodické pokyny, zajistit změnu legislativy, zpracovat seznam vyústění a zajistit součinnost laboratoří. Vyjádřila se i k připravovanému návrhu novely vodního zákona.

Ve věci samostatně jednala také policie, jejíž šetření nebylo přístupné komisařům poslanecké sněmovny.

Již v červnu 2021 vznesla policie obvinění jediné osobě, a to řediteli společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, Oldřichovi Havelkovi.[51] Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku do Bečvy.[4]

Ředitel Oldřich Havelka se proti svému trestnímu stíhaní odvolával rovněž na nedostatek průkazných vzorků z doby ekologické katastrofy, hrozí mu 5-ti letý trest odnětí svobody, v březnu 2022 se naposled proti obvinění odvolal k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.[4]