Kyselina dusitá

Kyselina dusitá HNO2 je nestálá, slabá jednosytná kyselina, která je stabilní jen ve studených, zředěných, slabě modře zbarvených vodných roztocích.

Kyselina dusitá
Obecné
Systematický název Kyselina dusitá
Anglický název Nitrous acid
Německý název Salpetrige Säure
Sumární vzorec HNO2
Vzhled Slabě namodralý vodný roztok
Identifikace
Registrační číslo CAS 7782-77-6
Vlastnosti
Molární hmotnost 47,014 g/mol
Molární koncentrace cM 28,16 mol/dm3 (20 °C, 50% vodný roztok)
Hustota 1,135 g/cm3 (20 °C, 50% vodný roztok)
Disociační konstanta pKa 3,37 (12 °C)
2,44 (20 °C)
Bezpečnost

GHS05

GHS06

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

Teoreticky ji lze připravit reakcí oxidu dusitého s vodou:

N2O3 + H2O → 2HNO2,

ale vzniklá kyselina dusitá rychle disproporcionuje za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:

3HNO2 → HNO3 + 2NO + H2O.

Při reakci oxidu dusičitého s vodou vzniká směs kyseliny dusičné s kyselinou dusitou:

N2O4 + H2O → HNO2 + HNO3.

V přírodě byla prokázána jako nepatrná součást smogu (až 10 μg/m3), kde vzniká již uvedenou reakcí oxidu dusičitého s vodní párou, ale téměř okamžitě se dále rozpadá.

Kyselinu dusitou také připravit rozkladem dusitanů silnými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou:

NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl.

Kyselina dusitá tvoří jednu řadu solí, které se nazývají dusitany, a jsou stálé. Například dusitan sodný můžeme připravit reakcí oxidu dusitého s hydroxidem sodným:

N2O3 + 2NaOH → 2NaNO2 + H2O.

Oxid dusičitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité a kyseliny dusičné.[2]

2 NO2 + H2O → HNO3 + HNO2

Rozklad

Zředěné a chladné roztoky kyseliny dusité se rychle rozkládají na oxid dusičitý, oxid dusnatý a vodu.

2 HNO2 → NO2 + NO + H2O

V horkých koncentrovaných roztocích kyseliny dusité při rozkladu vzniká kyselina dusičná, oxid dusnatý a voda.

3 HNO2 → HNO3 + 2 NO + H2O

Použití

V organické chemii se používá při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických. Všeobecně reakcí s kyselinou dusitou jako činidlem lze od sebe odlišit primární, sekundární a terciární aminy; kyselina dusitá se přitom získává uvolněním z dusitanů silnou kyselinou přímo v reakční směsi.

Literatura
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
  • KAMEOKA, Yohji; PIGFORD, Robert. Absorption of Nitrogen Dioxide into Water, Sulfuric Acid, Sodium Hydroxide, and Alkaline Sodium Sulfite Aqueous. Ind. Eng. Chem. Fundamen.. February 1977, s. 163–169. DOI 10.1021/i160061a031. (anglicky)

Reference
  1. Nitrous acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. KAMEOKA, Yohji; PIGFORD, Robert. Absorption of Nitrogen Dioxide into Water, Sulfuric Acid, Sodium Hydroxide, and Alkaline Sodium Sulfite Aqueous. Ind. Eng. Chem. Fundamen.. February 1977, s. 163–169. DOI 10.1021/i160061a031. (anglicky)


Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.