Integrovaný registr znečišťování

Ohlašovací povinnost se vztahuje na provozovnu, ve které vznikají znečišťující látky nebo odpady, které jsou přenášeny mimo tuto provozovnu. V IRZ je evidováno 93 různých znečišťujících látek sledovaných podle všech typů úniků a přenosů, a to od stanovené prahové hodnoty v kilogramech za kalendářní rok. V IRZ jsou sledovány úniky do ovzduší, vody a půdy, dále přenosy látek v odpadních vodách a přenosy v odpadech, a to:

• v únicích do ovzduší – 62 látek,
• v únicích do vody – 71 látek,
• v únicích do půdy – 61 látek,
• v přenosech v odpadních vodách – 71 látek,
• v přenosech v odpadech – 26 látek.

Do IRZ je ohlašovaná také produkce odpadu předávaného mimo provozovnu, a to od těchto limitů:

• u nebezpečného odpadu – více než 2 t/rok,
• u ostatního odpadu – více než 2000 t/rok.

• Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) stanovil povinnosti v oblasti životního prostředí, které pro ČR vyplynuly ze vstupu do Evropské unie a z mezinárodních dohod (Aarhuská úmluva, Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek),[2] které se ČR zavázala plnit. Jedná se o oblast shromažďování a šíření informací o životním prostředí, umožnění svobodného přístupu veřejnosti k těmto informacím a o tvorbu registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Zákon založil integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen integrovaný registr znečišťování – IRZ) jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek.

• Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a změně některých zákonů upravil fungování IRZ v návaznosti na evropské nařízení č. 166/2006/ES-

• Prováděcí nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí dotvořil rozsah požadovaných údajů ohlašovaných do IRZ od ohlašovacího roku 2009.

• Další novelou byl zákon č. 255/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním přínosem novely zákona o IRZ bylo omezení dopadu povinnosti ohlašovat do IRZ pouze na 232 vybraných jiných činností nebo činností s nižší prahovou hodnotou pro kapacitu oproti E-PRTR.[3]

V Česku v roce 2020 vzrostlo množství vypouštěných rakovinotvorných látek nebo těch, které poškozují hormonální systém. Naopak klesly emise skleníkových plynů a rtuti. Šlo údajně o druhé nejvyšší množství v sedmnáctileté historii IRZ. Data za tento rok poskytlo více než dvanáct stovek provozů.[4]

Nevládní ekologická organizace Arnika od roku 2004[5] každoročně zpracovává údaje z IRZ do geografického informačního systému Znečišťovatelé pod lupou. Jedná se o rozšíření původního žebříčků největších znečišťovatelů pro jednotlivé látky nebo jejich skupiny v ČR nebo v jednotlivých regionech. K dispozici je kromě mapy také vyhledávání podle firmy, PSČ nebo obce a grafické znázorněný vývoje vypouštěných škodlivin v čase.[6]