Émile Borel

Félix Edouard Justin Émile Borel (7. ledna 1871, Saint-Affrique, Francie – 3. února 1956, Paříž) byl francouzský matematik a politik. V matematice se zabýval teorií míry, teorií pravděpodobnosti a teorií her. Byl poslancem francouzského parlamentu (1924-1936) a ministrem námořnictva (1925-1940).

Émile Borel
Rodné jménoFélix Edouard Justin Émile Borel
Narození7. ledna 1871
Saint-Affrique nebo Lyon
Úmrtí3. února 1956 (ve věku 85 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov v Saint-Affrique (43°57′44″ s. š., 2°53′17″ v. d.)
Alma materÉcole normale supérieure
Lyceum Ludvíka Velkého
Povolánímatematik, politik, vysokoškolský učitel, francouzský odbojář a esperantista
ZaměstnavateléPařížská univerzita
Univerzita Lille
OceněníVelká cena matematických věd (1898)
Péccotův kurz (1899)
Ponceletova cena (1901)
Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1954)
medaile Za odboj
… více na Wikidatech
Politické stranyRepublikánská, radikální a radikálně socialistická strana
ChoťCamille Marbová
PříbuzníPaul Émile Appell (tchán)
Pierre Appell (švagr)
Funkceprezident (Sdružení bývalých studentů, studentů a přátel École normale supérieure; 1932–1936)
ministr námořnictva Francie
poslanec za Aveyron
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je po něm pojmenován malý měsíční kráter Borel.[1][2]

Život

Émile Borel vystudoval École normale supérieure v Paříži. V roce 1893 získal doktorát za práci Sur quelques points de la théorie des fonctions. Vedoucím jeho dizertační práce byl Gaston Darboux. Ještě téhož roku získal Borel místo na univerzitě v Lille a roku 1896 na École Normale Supérieure. Roku 1909 se stal profesorem teorie funkcí na Sorbonně a pracoval zde až do roku 1941. Mezi lety 1910 a 1920 byl zároveň ředitelem École Normale Supérieure, od roku 1921 členem akademie věd a od roku 1934 jejím prezidentem. Mezi lety 1924 a 1936 byl poslancem francouzského parlamentu a 1925-1940 ministrem námořnictva. Roku 1941 byl zatčen a krátce vězněn vichistickým režimem ale po propuštění se zapojil do francouzského hnutí odporu Résistance.

Vědecká práce

Borel byl spolu s Bairem a Lebesguem jedním ze zakladatelů teorie míry a tím celé moderní teorie funkcí reálné proměnné. Zabýval se také aplikací teorie míry v teorii pravděpodobnosti. Svými články napsanými mezi lety 1921 a 1927 významně přispěl také k rozvoji teorie her. Teoreticky propojil hyperbolickou geometrii a speciální teorii relativity.

Publikace

Matematické texty
  • Le Hasard (1913)
  • L'éspace et le temps (1921)
  • Traité du calcul de probabilité et ses applications (1924-1934)
  • Les paradoxes de l'infini (1946)

Politické texty
  • La politique républicaine (1924)

Odkazy

Reference
  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Bessel, str. 74, č. mapového listu 24, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Borel on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související články
  • Borel-Cantelliho lemma
  • Borelova míra
  • Heine-Borelova věta
  • Borelův paradox
  • Borelův prostor
  • Borelovská množina
  • Borelovo lemma

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.