Antoine Bourdelle

Antoine Bourdelle, plným jménem Émile-Antoine Bourdelle (29. října 1861 v Montauban – 1. října 1929 v Le Vésinet) byl francouzský sochař a malíř. Pracoval v ateliérech A. J. Daloua a Augusta Rodina. Sám ovlivnil několik umělců jako byli Henri Matisse, Aristide Maillol nebo Alberto Giacometti. Je znám především svým monumentálním sochařstvím. Jeho syn Pierre Bourdelle (1901–1966) byl rovněž sochařem.

Antoine Bourdelle
Rodné jménoÉmile-Antoine Bordelles
Narození30. října 1861
Montauban
Úmrtí1. října 1929 (ve věku 67 let)
Le Vésinet
Místo pohřbeníMontparnasse
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění (do 1886)
Povolánísochař, malíř a kreslíř
ZaměstnavateléAuguste Rodin (1893–1908)
Académie de la Grande Chaumière (od 1909)
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
rytíř Řádu čestné legie
důstojník Řádu čestné legie
ChoťStéphanie Vanparÿs (1904–1910)
Cléopâtre Bourdelle-Sevastos (1918–1929)
DětiPierre Bourdelle
Rhodia Dufet-Bourdelle
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis
Bourdelle: Velký bojovník z Montaubanu, Fondation Bemberg, Toulouse

Ve věku 13 let opustil školu, aby mohl pomáhat svému otci v jeho tesařské dílně. Kromě otce ovlivnil mladého Bourdella i strýc – kameník a oba dědové. Zaměřoval se na sochařství a v roce 1876 získal stipendium na Akademii výtvarných umění v Toulouse. Začal studovat i na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži, kde se jeho učitelem stal Alexandre Falguière. V roce 1886 školu opustil a živil se jako kreslíř a své kresby prodával u umělecké firmy Goupil & Cie. Pracoval také u obchodníka Theodora van Gogha, bratra Vincenta van Gogha.

V roce 1893 nastoupil jako praktikant v ateliéru Augusta Rodina a zúčastnil se konkursu na pomník mrtvým z Prusko-francouzské války v jeho rodném Montaubanu. Členové výboru přijali jeho návrh velmi nepříznivě, ale nakonec Bourdelle zakázku v roce 1897 získal na Rodinovu přímluvu. V roce 1908 Bourdelle opustil Rodinův ateliér a odcestoval do Polska, kde získal zakázku na Mickiewiczův pomník v Paříži, na kterém pracoval až do své smrti.

Založil uměleckou výstavu Salon des Tuileries a v roce 1924 získal Řád čestné legie.

V roce 1929 Antoine Bourdelle jako nemocný odjel na zotavenou do venkovského domu svého přítele slévače Eugèna Rudiera v Le Vésinet u Paříže, kde 1. října zemřel. Antoine Bourdelle byl pohřben na hřbitově Montparnasse v Paříži.

Dílo
Dopis Antoina Bourdella Josefu Mařatkovi, 1919
Héraklés - lučištník, Metropolitní muzeum umění, New York

Bourdelle hledal podněty v archaickém umění, ve výzdobě románských bazilik a rané francouzské gotice. Svou uměleckou práci chtěl naplnit velkými ideami a jako umělec devatenáctého století směřoval k monumentálnímu výrazu. Bourdellova socha Hérakles zosobňuje fyzickou sílu a odvahu lidstva.

Pro jeho způsob modelace je charakteristická skladba povrchu z tuhých, ostře řezaných ploch, často stylizovaných až ornamentálně. Bourdelle sám vysvětloval svým žákům, že formu, pokud to uzná za vhodné a prospěšné celku, je možné tvarově měnit až k nadsázce, deformaci a expresi – k vnitřnímu výrazu, který je významnější než bezprostřední zrakový vjem nebo zušlechťující idealizace.[1]

Vliv na české umělce

Bourdelle ovlivnil řadu českých umělců. Patřili k nim například Otto Gutfreund, Otakar Španiel, Josef Mařatka, Jan Štursa, Jakub Obrovský nebo Jaroslav Horejc. Na jaře roku 1909 se konala v pavilonu Mánesu na úpatí Kinského zahrady pod Petřínem v Praze výstava jeho děl. Bourdelle měl v Praze též přednášku o Augustu Rodinovi a o sochařství obecně.

Československé vyznamenání

V roce 1925 byl Antoine Bourdelle vyznamenán řádem Bílého lva III. třídy.[2]


Významná díla
  • 1900 reliéfy na portálu Musée Grévin, Paříž
  • 1902 pomník Aux Morts de Montauban
  • 1909 bronzová socha Herkula jako lučištníka
  • 1910–12 série mramorových vlysů na fasádě, Théâtre des Champs-Élysées
  • 1910–12 vlysy lemující jeviště, Opéra de Marseille
  • 1909, realizováno 1929, pomník Adama Mickiewicze poblíž Pont de l'Alma, Paříž
  • 1922 pomník La France, prostranství před Musée d'art moderne de la Ville de Paris
  • 1920–30 dva andělé v kryptě památníku 1. světové války, Hartmannswillerkopf, (architekt Robert Danis)
  • 1920–30, realizováno 1999, tympanon s Pietou (bronz), Église Notre-Dame du Raincy
  • jezdecká socha generála Carlose María de Alvear, Recoleta, Buenos Aires
  • válečný památník, Capoulet-et-Junac

Sochařská díla
Antoine Bourdelle, Apollon et sa méditation entourée des 9 muses, Théâtre des Champs Elysées (1910-12)
  • Antoine Bourdelle, Den a noc (1903)
  • Antoine Bourdelle, La Liberté, Osaka
  • Antoine Bourdelle, pomník generála Carlose María de Alvear, Buenos Aires

Zastoupení ve sbírkách

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoine Bourdelle na francouzské Wikipedii.

  1. Petr Zhoř, Hledání tvaru, nakl. MF, Praha 1967, s. 28
  2. Bílý Lev. Národní politika. 3. 1. 1925, s. 5. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.