Lajos Mészáros

V roce 1978 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 1990 působil jako soukromý advokát ve vlastní advokátní kanceláři v Dunajské Stredě.[3]

Ve volbách roku 1990 kandidoval do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod Západoslovenský kraj) za formaci Maďarská nezávislá iniciativa, která kandidovala společně s hnutím Verejnosť proti násiliu. Mandát ale nabyl až dodatečně jako náhradník v únoru 1992. V té době již VPN neexistovalo a Meszáros nastoupil do poslaneckého klubu jedné z nástupnických stran - ODÚ-VPN, přičemž stranicky byl členem Maďarské občanské strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4][5]

I v 90. letech se angažoval v Maďarské občanské straně. Působil jako advokát v Dunajské Stredě. Byl členem Etického výboru Advokátní komory. V roce 1992 se účastnil valného zhromáždění NATO v Kanadě. Jako právník pomáhal při založení několika soukromých škol a podílel se na tvorbě zákonů.[6] V parlamentních volbách na Slovensku roku 1998 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky za Stranu maďarské koalice. Působil jako člen ústavněprávního výboru, později i jeho předseda a člen mandátového a imunitního výboru. V roce 2000 byl jmenován soudcem Ústavního soudu Slovenské republiky, přičemž v únoru 2007 ho prezident jmenoval do této funkce i na další funkční období.[3]