Zpověď dítěte svého věku

Román je vyprávěn v první osobě. Jeho vypravěčem je mladý student Oktavius, který jako mnozí z jeho generace trpí tzv. „nemocí století“ („mal de siecle“), tj. pocitem slabosti, rozervanosti, beznaděje, ztráty idejí a duchovních jistot. Musset na začátku románu líčí původ této nemoci – rozčarování ze stavu společnosti, které následovalo po pádu francouzského císařství. S návratem starého řádu, představovaného monarchií, nastala doba hluboké společenské malátnosti spojená s existenciálním vakuem.[2] Autor o tom píše: „Všechna nemoc tohoto století pramení ze dvou příčin: lid, který prošel rokem 1793 a 1814, nese v srdci dvě rány. Nic z toho, co bylo, už není, všechno to, co bude, ještě není“.[3]

Východisko z této situace se Okatvius snaží najít v lásce. Zjistí ale, že jej jeho milenka podvádí s přítelem. Vyzve ho na souboj, ve kterém je zraněn. Fyzicky se sice uzdraví, ale definitivně ztrácí o lidech i o společnosti jakékoliv iluze. Zapomnění hledá ve společnosti cynických přátel a ve zhýralém životě, plném večírků, hýření a žen. Nic mu však nepomáhá, protože touží po lásce, ale žádnou ženu nedokáže upřímně milovat.

V té době dostane zprávu, že jeho otec umírá a chce jej ještě před smrtí vidět. Odjíždí za ním z Paříže na venkov, ale otce již naživu nezastihne. Rozhodne se na venkově zůstat a doufá, že zde najde klid. Jednoho dne se zde seznámí s vdovou Brigitou Piersonovou, krásnou ženou, která je asi o osm let starší než on. Zamiluje se do ní a postupně získá i její lásku. Po určité době však začnou Oktavia přepadat pochybnosti, zda ho bude Brigita stále milovat. Žárlí na všechny muže v jejím okolí, vyvolává scény a následně se Brigitou usmiřuje.

Pomluvy jejich okolí dovedou oba milence k tomu, že se rozhodnou odjet do Paříže a pak do Švýcarska. V Paříži se Brigita setkává se svým známým, panem Jindřichem Smithem. Oktavius opět žárlí a ze scén, které vyvolává, Brigita onemocní. Je stále smutnější a bledší, ale odmítá říct, co ji trápí. Nakonec ji Oktavius svým chováním donutí k tomu, že hledá oporu u Jindřicha Smitha, i když Oktavia stále miluje. Oktavius si uvědomí, že milostný vztah zničil a že by Brigitě neustále jen ubližoval. Neudržitelnou situaci řeší tím, že z vlastní vůle Brigitu opouští, ponechává ji Smithovi a odjíždí z Paříže, aby se s ní již nikdy nesetkal.

• Le confessioni di un figlio del secolo (1921, Zpověď dítěte svého věku), italský němý film, režie Gian Bistolfi.
• La confession d'un enfant du siècle (1974, Zpověď dítěte svého věku), francouzský televizní film, režie Claude Santelli.
• Confession d'un enfant du siècl (2012, Zpověď dítěte svého věku), francouzský film, režie Sylvie Verheydeová.[4]