Zofka Kveder

Vyrůstala v Loškem Potoku na Notraňsku, který byl v té době jednou z nejodlehlejších, nejchudších a nejzaostalejších obcí ve Slovinsku. Byly to pro ni nejhorší dny jejího života. Otec pil a ztrpčoval tím život svým třem dětem i ženě. Kvůli neúnosným poměrům, touze po vzdělání a samostatném životě opustila rodiče a roku 1897 se odstěhovala do Lublaně. Tam získala práci v advokátní kanceláři politika Ivana Šusteršiče. V lednu 1899 se přestěhovala do Terstu a našla si práci v časopisech Edinost a Slovenka. Jistou dobu žila rovněž ve švýcarském Bernu, kde studovala na univerzitě. V roce 1900 se přestěhovala do Prahy, v roce 1904 začala redigovat společenský měsíčník Domači prijatelj, který odebírala skoro každá slovinská domácnost. V Praze se jí roku 1901 narodila první dcera Vlada, o dva roky později se zde provdala za jejího otce Vladimira Jelovška, chorvatského modernistického básníka. Roku 1906 se rodina přestěhovala do Záhřebu, kde Zofka porodila další dvě dcery – Mašu (1906) a Miru (1911). V Záhřebu si našla práci v redakci záhřebského deníku Agramer Tagblatt, redigovala jeho přílohu pro ženy Frauen Zeitung, kde uveřejňovala črty o svých dětech a novely s válečnou tematikou. Po rozvodu s Jelovškem se v roce 1913 znovu provdala, a to za sociálnědemokratického politika Juraje Demetroviće. V letech 1917-1920 vydávala časopis Ženski svijet (od roku 1918 se jmenoval Jugoslovanska žena), v roce 1921 vyšel Almanach jugoslovanskih žena.

Zofka Kveder se stala jednou z ústředních postav slovinského ženského hnutí, a to i proto, že jako jedna z mála feministek toho období udržovala kontakty s mnoha dalšími feministkami z oblasti střední a jihovýchodní Evropy, také s rakouskou političkou Marthou Tausk.

Zofka Kveder

V roce 1898 poslala své první črty různým časopisům: Slovence a Edinosti do Terstu, Slovenskemu narodu, Domu i svetu; a ty je uveřejňovaly. Později jí bylo zakázáno psát a tak jistou dobu publikovala pod pseudonymem Kopriva, pod nímž vyšla autobiografická povídka Moja prijateljica (1900). V tom samém roce vydala svou první knihu Misterij žene, která vedle jejích zkušeností z domova odrážela i zážitky z Terstu. Jednalo se o sbírku črt, jejichž společným tématem byl život bezprávné ženy, oběti společenských poměrů, a kritika patriarchálního uspořádání rodiny.

Zofka Kveder (1878-1926)

Dramatické jednoaktovky sebrala v knize Ljubezen (1901). Za ní následovaly sbírky krátké prózy Odsevi (1902), Iz našich krajev (1903) a Iskre (1905). Mezi významnější dramata patří její sociální drama Amerikanci (1908), které ukazuje chudobu a rozčarování jako důvody pro emigraci obyvatel jedné vsi na Notraňsku. Ve většině svých děl se vyrovnávala s bolestí, kterou jí způsoboval otcův alkoholismus, hlavně v novele V oblasti teme a románu Njeno življenje (1918). Ten je jejím nejvýznamnějším dílem, opírajícím se o doktrínu o dědičnosti a vlivu okolí, ale vycházejícím ze života, z nevzdělanosti a trpného údělu žen, pro něž záchranu znamená smrt. To bylo také poslední dílo napsané ve slovinštině. Potom psala už jen v srbštině a chorvatštině (román Hanka, Jedenaest novela, drama Unuk kraljevića Marka…). Přispívala také do německých, chorvatských a českých časopisů.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zofka Kveder
• Próza
• Misterij žene, 1900 - črty
• Odsevi, 1902 - novely
• Iz naših krajev, 1903 - novely
• Iskre, 1905 - črty
• Njeno življenje, 1914 - román
• Hanka, 1917 – chorvatsky psaný román, český překlad v roce 1927

Dramata

• Ljubezen, 1901 - sbírka
• Amerikanci, 1908
• Arditi na otoku Krku, 1922

Slovinské výbory

• Vladka in Mitka, 1927
• Vladka, Mitka in Mirica, 1928
• Izbrano delo Zofke Kvedrove I-VI, VIII, 1938-1940
• Veliki in mali ljudje, 1960
• Odsevi, 1970
• Vladka, Mitka, Mirica, 1978
• Njeno življenje, 1980