Zjevení Panny Marie v Suchém Dole

Vizionářka Kristina Ringlová (vlevo) a Anežka Špačková někdy na přelomu 19. a 20. století

Biskup Eduard Brynych, foto po roce 1892

Dřevěná kaple v Ticháčkově lese z roku 1897

Panna Marie se poprvé Kristině Ringlové měla zjevit ve svátek sv. Vavřince dne 10. srpna 1892 odpoledne.[2] Toho dne spatřila v Ticháčkově lese u Suchého Dolu temnou a vysokou postavu ženy, která byla v černém rouchu sahajícím až k zemi. Měla hnědé (rozpuštěné) vlasy a bledý obličej s modrýma očima, které upřeně hleděly na dívku. Tajemná žena ji třikráte oslovila „Pozdrav Pán Bůh“, a přitom (jako již od začátku zjevení) budila dojmem, že se nadnáší nad zemí. Po tomto pozdravení se dívka lekla a utekla domů. Následovaly prý další a další zjevení. Dokonce i zázračné uzdravení lidí, kteří použili hlíny z tohoto místa na léčení svých nemocí. Díky těmto událostem se zprávy o Suchodole rychle rozšířily i do vzdálených koutů Rakouska-Uherska. V lednu 1893 se s Kristinou Ringlovou vydalo do Ticháčkova lesa, kde zjevování probíhalo, celé procesí (včetně některých církevních hodnostářů). Nikdo z účastníků ale nic neviděl ani neslyšel. Jen světlo procházelo mezi nebem a zemí a nebylo možno určit, zda z protržených oblak, či jámy, kterou zde vykopali poutníci, odebírající údajně léčivou zem. Dívka se pouze upřeně dívala na místo zjevení a přitom se modlila. Všechny informace, které dostávala od záhadné paní, prý nemohla nikomu prozradit.

První zastavení křížové cesty v Ticháčkově lese

Annu Klimšovou ze Suchodola jako první napadlo použít lesní hlínu z onoho místa jako léčivého prostředku pro svou nemocnou dcerku - ta se po čase skutečně uzdravila. Stovky a tisíce lidí počalo přicházet k záhadnému místu. Po lednu 1893 příliv poutníků natolik vzrostl, že se dokonce musely posilovat vlakové spoje mířící do Police nad Metují nejen ze severu, ale i Hronova, Náchoda a už i z Václavic. Někdy jich totiž přijelo až 15 000 denně.[1] Obchodníci této situace využívali v plné míře, poněvadž jejich stánky lemovaly cestu od Police nad Metují až k Suchému Dolu.

Hrob Kristíny Ringlové

V první polovině roku 1893 byla postavena v Suchodole socha Panny Marie a křížová cesta.[2] Tehdy nově ustanovený královéhradecký biskup Eduard Brynych je odmítl posvětit a naopak 15. října 1893 vydal pastýřský list,[2] kde upozornil věřící, že na místo nemají vykonávat poutě, dokud nebudou tyto události církevně prověřeny. Posléze bylo z místodržitelství zakázáno chodit do míst údajného zjevování (Ticháčkův les poté začali hlídat četníci), taktéž bylo zakázáno biskupem Brynychem vystavět plánovanou kapli a pořádat sbírky. V této době začaly příslušné orgány Kristinu Ringlovou vyslýchat, zda není slabomyslná. Poté biskup Brynych vydal 10. července 1894 další pastýřský list, ve kterém oficiálně oznámil, že po provedených vyšetřeních dospěl k názoru, že mariánské události v Suchém Dole se nezakládají na pravdě a jsou založeny na ziskuchtivosti některých zainteresovaných lidí. Proto znova a důrazně zakázal chodit poutníkům do těchto míst za účelem uctívání Panny Marie Suchodolské a nařídil doposud vybrané peníze (na stavbu kaple) použít na jiné dobré úmysly. Putování následně ochablo, ale nevymizelo.

Lesk místa ale posléze silně poškodila tragédie. Kristina Ringlová byla totiž obviněna z vraždy své kamarádky Anežky Špačkové z Olomouce, během jejich cesty do Rakouska. Před soudem, který se konal ve dnech 2.–4. července 1903 v Olomouci,[2] prohlašovala, že je nevinná, a nespolupracovala. Pistole, kterou si dívky předtím koupily, se nenašla. Pro odsouzení nebyly žádné přímé důkazy. Nakonec byla odsouzena k trestu smrti oběšením.[2] Později (po několika odvoláních) byl trest zmírněn na 15 let žaláře. Po propuštění v roce 1916 se až do roku 1955, kdy odešla do domova důchodců (do Hořic v Podkrkonoší), starala o dřevěnou kapličku, která byla bez církevního schválení postavena v roce 1897 na místě zjevení v Suchém dole, v lese poblíž Čertovy skály. Psala dokonce po válce na památkový úřad žádost o rekonstrukci či stavbu kaple nové, což prý bylo přislíbeno, když II. světová válka „dobře dopadne“. Oficiálně byla posvěcena až 8. září 1990 katolickým knězem Jiřím Prokůpkem. V roce 2010 však vyhořela.[5] Na novou bylo vybráno ve veřejné sbírce. Posléze byla rekonstruována a v roce 2012 ji posvětil kardinál Dominik Duka.[6] Socha Panny Marie na hlavním oltáři kaple má podobu blízkou Kristině. Kristina Ringlová zemřela dne 27. října 1957 (23. října 1957 píše v Hořicích závěť), prý na den výročí dvacátého třetího zjevení. Pochována je na hřbitově v Hořicích na sv. Gothardu.

O Kristíně Ringlové, jejích zjeveních i vraždě zpívá písničkách Petr Linhart v písni Kristýno! na svém albu Rozhledna.[7]