Zelenecká Lhota

Obec Zelenecká Lhota se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Žije zde 163[1] obyvatel.

Zelenecká Lhota
kaple Nejsvětější Trojice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0522 573183
Pověřená obecKopidlno
Obec s rozšířenou působnostíJičín
Okres (LAU 1)Jičín (CZ0522)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°24′6″ s. š., 15°10′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel163 (2022)[1]
Rozloha6,65 km²
Nadmořská výška332 m n. m.
PSČ507 23
Počet domů92 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduZelenecká Lhota 8
50723 Libáň
[email protected]
StarostkaEva Havlová
Oficiální web: www.zeleneckalhota.cz
Zelenecká Lhota
Další údaje
Kód obce573183
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1532.

Exulanti

Stejně jako z mnoha jiných obcí (Dolní Podůlší aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci ze Zelenecké Lhoty. V dobách protireformace (temno) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život.[3] V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit např. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[4] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Takto byl popraven v Kopidlně i myslivec Tomáš Svoboda.

  • Jan Svoboda (syn Jana Svobody), narozen v Zelenecké Lhotě u Jičína, byl vnuk popraveného Tomáše Svobody. V roce 1730 o Velikonocích převedl svou babičku a její sestru do Grosshennersdorfu a o Svatodušních svátcích převedl i rodiče a další příbuzné, celkem 23 osob. Jeho rodiče  žili později v Berlíně, kde Jan ještě v roce 1753 navštívil svého otce. Jan Svoboda (vnuk) žil v Hennersdorfu, ale po smrti první manželky odtamtud odešel. Druhý sňatek uzavřel s Marií Ducháčkovou, spolu žili v Nízkém, kde se stal učitelem. Zemřel v roce 1763. Jeho dva bratři a pravděpodobně i matka žili v české čtvrtí Berlína. Životopis je publikován v knize Exulantská útočiště.[5]

Potomci těchto exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku i v Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové.

Pamětihodnosti

Části obce

Okolí

Východně od obce se nachází rybník Ryba s turistickým názvem Peklo–vodní nádrž, místními obyvateli je nazýván Přehrada.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  4. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha, 1911 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online.
  5. Edita Štěříková: Exulantská útočiště v Lužici a Sasku, 2004, s. 408 a 468n

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.