Dolní Podůlší

Dolní Podůlší je základní sídelní jednotka obce Podůlší v okrese Jičín asi 4 km severně od okresního města Jičín. Nachází se pod silnicí I/35 vedoucí z Jičína do Turnova, která dělí obec Podůlší na dvě části: Dolní a Horní Podůlší.

Dolní Podůlší
Dům čp. 3
Lokalita
Charakterčást obce
ObecPodůlší
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°28′37″ s. š., 15°20′35″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíPodůlší (0,62 km²)
Nadmořská výška325 m n. m.
PSČ506 01
Dolní Podůlší
Další údaje
Kód ZSJ124559
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci Podůlší pochází z roku 1399. Tato zmínka se vztahuje k Dolnímu Podůlší, neboť Horní Podůlší vznikalo mezi lety 1756–1788.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny – většinou do pruského Slezska přes městečko Münsterberg. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit např. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné.[1] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Podůlší uprchli prokazatelně tito evangelíci:

  • Václav Holec (1712 Podůlší u Jičína – 1761 Berlín), emigroval v roce 1742 do Saska
  • Kateřina, roz. Holcová, (1717 Podůlší –1807 Berlín)[2] , v roce 1742 se vdala za Jana Zajíce z Dobřenic, o rok později (1743) tato rodina uprchla do Rixdorfu. [3]

Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knize Edity Štěříkové Běh života...[4]

Pamětihodnosti

  • Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Fotogalerie

Reference:

  1. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha, 1911: [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
  2. Archiv Herrnhut, sig. R 7.B. b. No. 4.a
  3. Archiv Rixdorf, A IV-1, str. 31b.
  4. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich,1999, str. 303, 328, 680

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.