Zahořany (Kovářov)

Bývalé středověké městečko ležící na úpatí Koňského vrchu bylo poprvé připomínáno v roce 1323 v listině Jana Lucemburského a patřilo Zvíkovu.[3] V roce 1575 koupil městečko společně se Zvíkovem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1608 připadly Zahořany orlickému panství. Za třicetileté války bylo městečko téměř úplně zničeno. V letech 1771–1772 velký hladomor a epidemie moru způsobily úpadek. Vojenské přesuny a válečné útrapy měly za následek že kromě 26 domů bylo město zcela vypáleno. Koncem 18. století a na počátku 19. století vznikala na troskách bývalého městečka nová vesnice.[3]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1891, obecní knihovna roku 1921.[4]

V roce 1930 bylo evidováno 60 domů a 294 obyvatel. Škola a fara byla v Lašovicích, lékař v Kovářově, pošta a četnictvo v Klučenicích.[4]

• Na návsi stojí od roku 1837 kaplička zasvěcená Panně Marii. Původně zde stávala dřevěná zvonička. Kaple byla opravena roku 1887 na náklady obce. K další opravě kaple došlo v roce 1950 a v poté 1999. V roce 1902 byl do kaple pořízený zvon, který byl později za II. světové války zrekvírovaný. Byl provizorně nahrazený odbíjecím zvonkem z hodin, které byly umístěné na Orlickém zámku a které zapůjčil místnímu starostovi kníže Schwarzenberg. Tento hodinový strojek byl používán až do roku 1950, kdy byl zavěšen nový zvon.[5]
• Ve vsi je několik ukázek lidové architektury ze 17. a 18. století.

• Mezi kulturní zajímavosti patří sloupová boží muka (obětem moru a třicetileté války) vlevo od silnice do Lašovic na hřbetu zvaném Babiny. Boží muka jsou vysoká 5 metrů, v průměru měří 2 metry, jsou lehce nachýlená. V horní části jsou ze všech stran výklenky pro sošky. Původně na nich prý býval letopočet 1626 a prosebné a děkovné nápisy. Tyto nápisy byly obnoveny roku 1925, ale kvůli povětrnostním vlivům nejsou znatelné. Tento objekt je jednou z nejstarších staveb v regionu. Byl opraven roku 1994, posléze roku 2007.[6] Tato boží muka byla postavena zahořanským starostou Melicharem okolo roku 1840 jako projev poděkování za ukončení moru a k uctění památky padlých v třicetileté válce.[3] Boží muka jsou vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
• Boží muka zvaná na Doubravce jsou poblíž předchozích. Na podstavci je datace 1891. Jako poděkování za narození syna je nechala v tomto roce vztyčit rodina Bláhova z obce. V roce 1999 byly opraveny. Lípa, která roste vedle, byla vysazena ve stejném roce.[7]
• Kamenný kříž na nedalekém Koňském vrchu je z roku 1901. Nechal jej postavit jako projev díků četník z Kostelce nad Vltavou. Jeho kolega při pronásledování pytláků zahynul. Kříž se zbortil roku 1952 a dva roky poté byl znovu opravený a vztyčený.[8] Podle pověstí se tady na Koňském vrchu odbývaly koňské trhy. Okolo roku 1770 za období hladomoru a morové nákazy byl zde zřízen morový hřbitov, protože lašovický hřbitov kapacitně nepostačoval.[3]
• Kamenný Hrochův kříž z roku 1891 se nachází na křižovatce silnic z Kovářovova do Lašovic a do Zahořan.[9]
• Dřevěný Pintův kříž je vysoký zhruba 4 metry a je umístěný na soukromém pozemku v zahradě na Pelechách od roku 1889.[10]
• Venkovská usedlost čp. 26 je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

• profesor Čeněk Holas (1855–1939), sběratel lidových písní a tanců.[11]

• 
  Návesní kaple
• 
  Usedlost čp. 26
• 
  Boží muka na Doubravce
• 
  Boží muka na Babínech
• 
  Boží muka na Doubravce

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahořany na Wikimedia Commons