Vepice
Vepice (německy Wepitz) je jihočeská vesnice, místní část obce Kovářov, od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[3] Ve Vepicích se těžila žula. Původní název byl Epice.
Vepice | |
---|---|
Pohled na Vepice od silnice vedoucí k lomu | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kovářov |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′30″ s. š., 14°18′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 46 (2011)[1] |
Katastrální území | Vepice[2] (2,8445 km²) |
PSČ | 398 55 |
Počet domů | 32 (2011)[1] |
Vepice | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód části obce | 71421 |
Kód k. ú. | 671428 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména Epp.[4] První zmínky o ní pocházejí z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.[4] Ve Vepicích stála tvrz, která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí. Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383–1404, je i na místním hřbitově pohřbený. Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek. Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí. V 16. století přešla ves do majetku Kovářova a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.[4]
Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka Nový. V roce 1900 se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.[4]
Památky
- Neorománská kaple ve vsi byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.[4] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.[5] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.[6] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.[7]Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.[8]
- Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.[7]
- Na konci vesnice u komunikace směrem na Kovářov se vlevo nachází litinový kříž.[9]
- Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.[10]
- Kříž za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.[11]
- Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.[12]
- Dolistův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
- Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.[13]
Zajímavost
V okolí vesnice se nalézá modrá dekorativní žula.[14]
Galerie
- Rybník Díl
- Nový rybník s ostrovem
- Zaplavená technika v lomu
- Návesní kaple
- Dolistův kříž
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191.
- KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 143.
- ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 205. [dále jen Šimečková].
- HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 108.
- Šimečková, str. 206.
- http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice
- Šimečková, str. 208.
- Šimečková, str. 209.
- Šimečková, str. 210.
- Šimečková, str. 207.
- Šimečková, str.212.
- Šimečková, str. 204.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vepice na Wikimedia Commons
- Galerie Vepice na Wikimedia Commons
Obec Kovářov | |
---|---|
Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice |