Zadov

Zadov je lyžařské středisko a základní sídelní jednotka obce Stachy v okrese Prachatice. Leží 5 km jihozápadně od Stach a 30 km západně od Prachatic.

Zadov
Zadov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecStachy
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°4′ s. š., 13°37′56″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíStachy
Nadmořská výška880–1070 m n. m.
Zadov
Další údaje
Kód ZSJ153427
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tato horská osada se nachází na horských loukách severovýchodního okraje Kvildských plání – na východním svahu Churáňovského vrchu (1120 m) v nadmořské výšce 880–1070 m, nad údolím říčky Spůlka. Nejvyšší polohy vesnice tvoří osada Churáňov.[1]

Historie

Území dnešního Zadova bylo součástí šumavských hvozdů a patřilo panovníkovi. Osídlení, které zde mělo zpočátku podobu roztroušených samot, vznikalo až v 18. století díky rozvoji sklářství, které se sem šířilo z nižších poloh (u blízkého Nového Dvora pracovaly dvě sklářské hutě již od 2. poloviny 17. století).[2] Nejstarší stavbou zde patrně byl Pucherský mlýn na Spůlce (založený kolem roku 1700), který drtil křemen pro výrobu skla z 2 km vzdáleného lomu U kyzu.

Od 18. století zde Králováci ze stašské rychty zakládali také pastviny na kamenitých, chudých půdách, na nichž se vytvořila typická vegetace s jalovcem obecným, smilkou tuhou a vřesem. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1850. Typickou zástavbou zde byla roubená stavení šumavského typu pod polovalbami. Několik se jich dochovalo do současnosti – např. stavení čp. 25.

Lyžařské středisko

Na Zadově se nachází lyžařský areál pro sjezdové i běžecké lyžování. Ve sjezdařském areálu je celkem 7 sjezdovek (délka 4,5 km, většinou lehké až střední obtížnosti), 4 vleky, 2 lanovky (lanová dráha Zadov – Kobyla z roku 2006 má délku 724 m a převýšení 153 m; lanová dráha Zadov – Churáňov z roku 1979 má délku 906 m a převýšení 188 m). Běžecký stadion se nachází na horním okraji Zadova, v těsné blízkosti Churáňovského vrchu. V sezóně se tu udržují závodní běžecké tratě v délce od dvou do patnácti kilometrů. Dne 14. ledna 1983 se tu jel závod Světového poháru v běhu na lyžích žen na 10 km.[3]

V tomto areálu často trénovala i závodila Kateřina Neumannová, která zde ke konci své kariéry zakoupila pozemek, postavila chalupu a provozuje ji jako penzion s komfortními apartmány.[4]

Skokanský můstek

V roce 1978 tu byl postaven také na svou dobu moderní skokanský můstek (rekord můstku je 95 m a drží jej Pavel Ploc[5]). V roce 1993 byla vrcholová plošina můstku ve výšce 32 m nad zemí zpřístupněna turistům a několik let sloužila jako vyhlídková věž. V současnosti (2015) je můstek opraven a provozován jako rozhledna. Na jihozápadní stěně byla zřízena 20m horolezecká stěna. Majitelem je Česká unie sportu (ČUS).

Letní turistika

V okolí Zadova je velké množství značených cyklostezek a turistických tras. K nim patří i 7 km dlouhá naučná stezka kolem Churáňovského vrchu, která začíná u hotelu Churáňov a odtud vede po horských loukách ke Klostermannovým skalám (zastavení číslo 5). Ze stezky se otevírají výhledy na stašskou kotlinu, Vimperskou vrchovinu, Javorník, Vacovsko, Věnec, Kohoutovou a vrchy u Vodňan. Jihozápadní partie Churáňovského vrchu chrání přírodní památka Malý Polec.

Další fotografie
  • Pláně v Zadově
  • Chalupy pod Churáňovem
  • Věž skokanského můstku (stav r. 2000)

Reference
  1. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  2. ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava - příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 84.
  3. URBAN, Ivo. Norky dominovaly na Zadově: Třetí závod světového poháru: 3. Paulů, 6. Jeriová. Rudé Právo. 1983-01-15, roč. 63, čís. 12, s. 8. Dostupné online.
  4. Chalupa Katky Neumannové [online]. Chalupa Katky Neumannové, 2009 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
  5. NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. ISBN 80-902590-4-9. Kapitola Šumava, s. 103.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.