Stachy

Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[3]; dříve Stachov[4]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Stachy
Kostel na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0315 550515
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVimperk
Okres (LAU 1)Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°6′7″ s. š., 13°40′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 126 (2022)[1]
Rozloha28,17 km²
Nadmořská výška738 m n. m.
PSČ384 73
Počet domů569 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa obecního úřaduStachy 200
384 73 Stachy
[email protected]
StarostaIng. Petr Lampa
Oficiální web: www.stachy.net
Stachy
Další údaje
Kód obce550515
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 m) a jižně Na dědku (dříve Hrb[5]) (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.[6]

Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[7]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[8] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[8] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).

V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".[9]

V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".[10]

Obecní správa

Části obce

  • Stachy – základní sídelní jednotky Bláhov, Chalupy (dříve Německé Chalupy[11]), Churáňov, Jirkalov, Krousov, Kůsov, Lesní Chalupy, Michalov (Jáchymov), Říhov, Stachy, Šebestov a Zadov
  • Jaroškov
  • Úbislav – základní sídelní jednotky Kundratec a Úbislav

Znak

Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stachách.

Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.

  • Kostel Navštívení Panny Marie – neobvykle velký 50 m dlouhý a 16 m široký farní kostel z let 1842–1849[7]
  • Kostel Panny Marie Bolestné – původně farní, nyní hřbitovní pozdně barokní kostel
  • Kaple u kostela
  • Fara – nyní sídlo obecního úřadu
  • Pošumavské hasičské muzeum Stachy

Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.[7][12]

Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny Chalupy.[13]

Chráněné části přírody

V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:

Mykologická lokalita

Související informace naleznete také v článku Hřibová rezervace Stachy.

Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[14] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[15]

Významní rodáci

Pamětní deska významným rodákům - odbojářům v obci Stachy
  • Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
  • Andreas Hartauer (1839–1915) – autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
  • Rudolf Maros (1917– 1982) – maďarský hudební skladatel

Odraz v kultuře

V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
  4. Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18.
  5. Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
  6. Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
  7. Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
  8. Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
  9. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112.
  10. Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245.
  11. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  12. Stachy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
  13. Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
  14. KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
  15. Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23.
  16. LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.