Stachy
Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[3]; dříve Stachov[4]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Stachy | |
---|---|
Kostel na náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0315 550515 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Vimperk |
Okres (LAU 1) | Prachatice (CZ0315) |
Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′7″ s. š., 13°40′0″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 126 (2022)[1] |
Rozloha | 28,17 km² |
Nadmořská výška | 738 m n. m. |
PSČ | 384 73 |
Počet domů | 569 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 15 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Stachy 200 384 73 Stachy [email protected] |
Starosta | Ing. Petr Lampa |
Oficiální web: www | |
Stachy | |
Další údaje | |
Kód obce | 550515 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 m) a jižně Na dědku (dříve Hrb[5]) (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.[6]
Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[7]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[8] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[8] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).
V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".[9]
V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".[10]
Obecní správa
Části obce
Znak
Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.
Pamětihodnosti
Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.
- Kostel Navštívení Panny Marie – neobvykle velký 50 m dlouhý a 16 m široký farní kostel z let 1842–1849[7]
- Kostel Panny Marie Bolestné – původně farní, nyní hřbitovní pozdně barokní kostel
- Kaple u kostela
- Fara – nyní sídlo obecního úřadu
- Pošumavské hasičské muzeum Stachy
Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.[7][12]
Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny Chalupy.[13]
Chráněné části přírody
V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:
- Přírodní památka Malý Polec
- Přírodní rezervace Pod Popelní horou
- Přírodní rezervace Rašeliniště u Martinala
- Klen u Popelné, jižně od osady Popelná (cca 49°5′55″ s. š., 13°36′2″ v. d.)
- Kusovská lípa, na jv. okraji osady Kůsov u čp. 246 (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
- Smrk pod Studeneckým lesem, na východním okraji Studeneckého lesa (cca 49°6′57,8″ s. š., 13°37′57,5″ v. d.)
- Šebestovská lípa, u samoty čp. 105 vpravo při silnici do Nicova (49°7′6″ s. š., 13°37′25,6″ v. d.)
- Šebestovský klen, u samoty čp. 111 vpravo od silnice Šebestov - Úbislav (49°7′0,7″ s. š., 13°38′54,5″ v. d.)
- Lípa ve Stachách, památný strom na severní straně náměstí poblíž OÚ (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
- Hřibová rezervace Stachy – lokalita hřibu koloděje chráněná obcí
Mykologická lokalita
Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[14] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[15]
Významní rodáci
- Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
- Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
- František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
- Andreas Hartauer (1839–1915) – autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
- Rudolf Maros (1917– 1982) – maďarský hudební skladatel
Odraz v kultuře
V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.
Galerie
- Autobusové nádraží
- Pomník obětem II. světové války
- Kostel Navštívení Panny Marie
- Hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné
- Náměstí
- Mlýn v místní části Michalov
- Lidová architektura v místní části Michalov[16]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
- Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18.
- Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
- Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
- Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112.
- Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245.
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- Stachy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
- Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23.
- LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stachy na Wikimedia Commons
- Stachy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)