Zázvor

Zázvor lékařský (Zingiber officinale) je vytrvalá rostlina s květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy

Není známo, odkud zázvor přesně pochází. Občas se uvádí, že byl nejdříve pěstován na jihu Číny, odkud pronikl do Indie.^[zdroj?] S jistotou můžeme říci, že v Indii a Číně se používá již více než tři tisíciletí. Z těchto oblastí se pravděpodobně zásluhou fénických mořeplavců rozšířil do zemí Blízkého východu a do okolí Středozemního moře.

Byl znám i ve starověkém Řecku, Římě i Egyptě, kde byl používán jako dnes – do omáček, ke kuřecímu masu nebo jako přísada k luštěninám.

Na africký kontinent přinesli tuto rostlinu Portugalci, do Jižní Ameriky jej v 16. století zavezli Španělé.

Oddenky zázvoru se v teple nekazí, a proto se stal jedním z prvních druhů koření přepravovaných arabskými obchodníky do Evropy i Afriky. Ve středověku zázvor v evropské kuchyni zdomácněl natolik, že nechyběl na žádném stole obdobně jako dnes pepř se solí.[1]

Zázvor lékařský (pravý, obecný; Zingiber oficinale) je vytrvalá rostlina. Má květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy. Koření se získává z oddenku (někdy chybně uváděno z kořene).

Zázvor má antibakteriální a protizánětlivé účinky.^[zdroj?!] Pomáhá při žaludečních, cestovních a těhotenských nevolnostech.^[zdroj?!] Léčí rýmu a chřipku.^[zdroj?!] Snižuje cholesterol, stimuluje krevní oběh a podporuje redukci váhy.^[zdroj?!] Používá se též jako afrodisiakum, a to především mladý oddenek, často v kombinaci s medem.[2] Má ale mnoho vedlejších účinků. Některým lidem způsobuje zažívací obtíže, pálení žáhy nebo bušení srdce. Není proto vhodný pro děti. Pro těhotné se doporučuje jen v omezené míře. Vyhnout by se mu měli i diabetici nebo lidé užívající léky proti překyselení žaludku, na srdce a snížení krvácení.[3]

Nejvýraznější chuťovou složkou je olej obsahující aromatické látky, například zingiberen a malé množství bisabolenu, které dodávají zázvoru typickou vůni.

Ostrou a výraznou chuť má na svědomí gingerol, látka chemickým složením podobná kapsaicinu (v pálivých paprikách a chilli).

Při vaření se gingerol přeměňuje na zingeron, který je aromatickou látkou využívanou v potravinářském průmyslu a při výrobě parfémů.

V Japonsku se používá nakládaný růžový zázvor gari do pokrmů suši

• Kandovaný zázvor – čerstvý zázvor se oloupe, nakrájí na plátky a ponoří do hrnce s vodou. Po třiceti minutách vaření na mírném plameni jsou plátky změklé. Voda se slije a plátky vloží do hrnce se stejným váhovým množstvím cukru a trochou vody. Vaří se za stálého míchání dokud plátky nejsou průsvitné a voda se zcela nevypaří. Nakonec plátky obalíme v cukru.
• Perník
• Zázvorky – staročeské vánoční cukroví[4]
• Zázvorová limonáda (nesprávně zázvorové pivo) – slabší nealkoholický nápoj, oblíbený zejména ve Velké Británii.
• Zázvorový čaj – je asijskou specialitou.
• Zázvorová zmrzlina
• Zázvorová káva – káva nebo čaj mohou být ochuceny zázvorem.
• Zázvorové víno – je britský tradiční druh vína ochucený zázvorem prodávaný v zelené lahvi.
• Gari – v Japonsku používaná forma nakládaného růžového zázvoru do pokrmů suši.
• Zázvorový pudink [5]

Pole se zázvorem (Indie)

Oblasti pěstování zázvoru leží v tropech a subtropech. V roce 2017 měla největší pěstební plochu na světě Indie (168 000 hektarů). Indie také byla největším výrobcem, většina produkce byla ale určena pro vlastní spotřebu.[7] V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) celosvětově vyprodukováno přibližně 3,04 milionu tun zázvoru. Tabulka uvádí přehled šesti největších producentů zázvoru na světě, kteří vyprodukovali celkem 86,9 % světové produkce.

Největší producenti zázvoru (2017)[8]

Pořadí	Stát	Množství (v tunách)
1	Indie	1 070 000
2	Čína	557 303
3	Nigérie	349 895
4	Nepál	279 504
5	Indonésie	216 587
6	Thajsko	216 587
	Svět celkem	3 038 122

Slovenský název této rostliny ďumbier dal název nejvyššímu vrchu Nízkých Tater.