Zápas Isner–Mahut ve Wimbledonu 2010

Pamětní deska na dvorci.

Utkání bylo hráno na dvorci č. 18 All England Lawn Tennis and Croquet Clubu. V něm se každoročně na přelomu června a července uskutečňuje třetí grandslamový turnaj sezóny, který je nejstarší na světě. Byl založen již v roce 1877.

Nižší postavení Mahuta na žebříčku ATP pro dvouhru neumožňovalo, aby mu zajistilo automatickou účast v hlavní soutěži. Proto musel nastoupit do kvalifikace, v níž byl nasazený jako hráč číslo 27. Vyhrál tři kvalifikační kola, když postupně zdolal Franka Dancevice 6–3, 6–0 v 1. kole, Alexe Bogdanoviće 3–6, 6–3, 24–22 ve 2. kole a konečně Stefana Koubka v pětisetovém zápase 6–7(8), 3–6, 6–3, 6–4, 6–4. Odehrál tak dlouhá utkání již v týdnu před zahájením hlavní soutěže ve Wimbledonu 2010.

Los mužské dvouhry pak kvalifikantovi přidělil za soupeře 1. kola 23. nasazeného Američana Isnera.

Ironií osudu se stal rok 2011, kdy proti sobě los poslal oba hráče v prvním kole znova. I tentokrát zvítězil John Isner, tentokrát jen ve třech setech. 7:6(4) 6:2 7:6(6)

Utkání pokořilo několik stávajících tenisových rekordů, včetně nejdelšího zápasu (11 hodin a 5 minut), nejdelšího setu (pátá sada trvala 8 hodin a 11 minut), největšího počtu odehraných her v setu (138 v páté sadě) i zápasu (183), nejvíce zahraných es v zápase (Isner, 113), absolutního počtu zahraných es oběma hráči (Mahut také překonal se 103 esy rekord, v součtu bylo zaznamenáno 216 es).[11]

Mahut na trávníku za stavu 58–58 na gamy v pátém setu

Rekord nejvyššího počtu odehraných gamů v jediném zápase od zavedení tiebreaku drželo do této chvíle čtvrtfinále na Australian Open 2003 mezi Andy Roddickem a Júnisem Al Ajnávím, v němž bylo dosaženo 83 gamů. Zápas vyhrál Roddick poměrem setů 4–6, 7–6⁽⁵⁾, 4–6, 6–4, 21–19.[12] Absolutní rekord v počtu gamů na jeden zápas, bez ohledu na tiebreak, měl hodnotu 112 her. Byl vytvořen roku 1969 během utkání, v němž Pancho Gonzales zvítězil nad Charliem Pasarelou poměrem setů 22–24, 1–6, 16–14, 6–3, 11–9, také v 1. kole Wimbledonu[13]

Rekord v celkové délce zápasu drželo časem 6 hodin a 33 minut utkání hrané na French Open 2004, ve kterém Fabrice Santoro porazil svého francouzského krajana Arnauda Clémenta poměrem setů 6–4, 6–3, 6–7(5), 3–6, 16–14.[14] Zápas Isner–Mahut také překonal neoficiální rekord s hodnotou 6 hodin a 40 minut z nominačního utkání o právo nastoupit za tým Spojeného království do Davisova poháru, hraného 25. února 2009. Chris Eaton v něm zvítězil nad Jamesem Wardem poměrem setů 6–3, 6–2, 6–7(3), 2–6, 21–19.[15] Jen pátý set wimbledonského utkání o několik hodin překonal celkovou délku do té doby nejdelšího zápasu.

John Isner zaservíroval rekordní 79. eso při zisku hry na poměr gamů 39–38 v pátém setu.[16] Rekord nejvyššího počtu zahraných es v jediném utkání držel Chorvat Ivo Karlović, nejvyšší tenista na okruhu ATP, který v prvním hracím dnu semifinále Davis Cupu 2009 mezi Chorvatskem a Českou republikou, zaznamenal proti Radku Štěpánkovi 78 es v pěti setech.[17] Celkem Isner zahrál 113 es, Mahut pak 103 es, čímž oba překonali rekord.

Oba hráči ve 21.07 hodin diskutují s rozhodčím o přerušení ve druhý den utkání (23.6.2010)

Vítězný Isner se ve 2. kole utkal s Thiemem de Bakkerem, který také odehrál dlouhý pětisetový zápas 1. kola proti Santiagu Giraldovi. V tomto utkání bylo odehráno celkem 74 gamů, de Bakker vyhrál ve středu 23. června, když v poslední rozhodující sadě zvítězil poměrem her 16–14.

Isnerovo první utkání mužské čtyřhry proti dvojici Michał Przysiężny a Dudi Sela, v níž byl jeho spoluhráčem Sam Querrey, muselo být z plánovaného úterního termínu přeloženo až na pátek, kdy sehrál také zápas 2. kola dvouhry proti de Bakkerovi na dvorci č. 5.[18] Isnerův zápas čtyřhry byl v programu plánován jako druhé utkání na dvorci č. 19.[18] V něm mu podlehl 0–6, 3–6, 2–6 za 74 minut, aniž by zahrál jediné eso.[19] Mahut hrál čtyřhru s krajanem Arnaudem Clémentem. V 1. kole nastoupili proti britskému páru Colin Fleming a Ken Skupski. Utkání začalo ve čtvrtek pozdě odpoledne opět na dvorci č. 18 a bylo přerušeno poté co Francouzi Mahut a Clément ztratili první sadu 6-7(4). V pátek Britové dovedli zápas do vítězného konce celkovým poměrem setů 7–6, 6–4, 3–6, 7–6.

Slavnostní ceremoniál po dohrání. Ann Haydonová-Jonesová (červené sako) a Tim Henman (modré sako vedle Isnera) předávali upomínky

Druhý den zápasu se dvě výsledkové tabule v rozích dvorce zastavily na stavu 47–47 gamů a následně zhasly. Programátoři IBM prohlásili, že tabule jsou nastavené pouze do počtu her 47–47 a aktualizace bude provedena do příštího dne.[8] Na oficiální stránce Wimbledonu, kde jsou zobrazovány online změny zápasů, došlo za stavu her 50–50 k vynulování skóre a na webu se objevil výsledek 0–0. Uživatelé byli informováni, aby k aktuálnímu stavu v pátém setu přičítali 50 gamů u každého tenisty.[23] Programátor IBM pracoval na aktualizaci programu počítadla ve středu do 23:45 hodin, aby bylo následující den schopné zobrazovat výsledek, přestože existovalo riziko, že dojde k dalšímu selhání po odehrání příštích 25 gamů.[24]

Bývalí aktivní tenisté a komentátoři označili tento zápas za historický. Vyslovili názor, že je nepravděpodobné, aby se tak dlouhé utkání někdy opakovalo. Wimbledonský vítěz John McEnroe prohlásil, že „toto je nejlepší reklama našeho sportu. Jsem hrdý na to, že jsem byl její součástí. Často neprojevujeme dostatečný respekt, neoceňujeme zásluhy tenistů za odvedené výkony, ale tento zápas by měl vést ke zvýšení jejich prestiže.”[25] Řada dalších hráčů, tenisových odborníků i fanoušků se připojila k jeho tvrzení o vynikajících výkonech hráčů na dvorci.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isner–Mahut match at the 2010 Wimbledon Championships na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zápas Isner-Mahut ve Wimbledonu 2010 na Wikimedia Commons