Werichova vila

Werichova vila nebo Dobrovského domek jsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, naproti Lichtenštejnskému paláci, na rozhraní její zastavěné a parkové části. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli, prošla v letech 20152017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových. Stavba je chráněna jako kulturní památka.[1]

Werichova vila
Werichova vila nebo též
dům Josefa Dobrovského
Účel stavby

Původně koželužna, později nájemní dům.
Nyní výstavní a kulturní využití, kavárna.

Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektIgnác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba16. století
Přestavba17. století, 1803
Současný majitelměstská část Praha 1
Pojmenováno poJan Werich
Poloha
AdresaU Sovových mlýnů 501/7, Malá Strana, Praha 1, Česko Česko
UliceU Sovových mlýnů
Souřadnice50°5′7,45″ s. š., 14°24′28,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky39547/1-876 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Jan Werich a autor knih o Osvobozeném divadle Jaromír Pelc na Kampě v roce 1977 (původní interiér bytu v domě U Sovových mlýnů 501/7)

První zmínka o stavbě pochází z roku 1580.[2] Dle průzkumu architektky Kateřiny Kroulíkové je však stavba podstatně starší. Podle ní části sklepů pocházejí dle způsobu zdění z období pozdní gotiky a dřevo stropu v přízemí dle dendrologického průzkumu pochází ze stromů pokácených kolem roku 1510.[3]

Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století,[2] kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny.[3] V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena. V době, kdy dům vlastnili Nosticové, zde v letech 1798–1803 žil Josef Dobrovský.[2]

V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku dle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavěna východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Dle plánu z roku 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď.[2]

Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví dle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní obyvatelé. Nájemníky donutila k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však dál čekal na rekonstrukci.

Ve dvou soutěžích na pronájem budovy vypsaných v roce 2008 a 2013 zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových provozující nedaleké Museum Kampa, Praha 1 však pronájem neschválila,[4] potřetí byla nadace vybrána za nájemce na jaře 2015 a následně byla zahájena rekonstrukce vily.[5] Po ukončení rekonstrukce byla budova otevřena 30. června 2017. Je zde umístěna stálá expozice o herci Janu Werichovi. Podkroví vily slouží pro pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. V přízemí se nachází kavárna "IPPA Cafe".

Související články

Slavní obyvatelé

Stálá expozice v interiéru


Ohlasy v kultuře

V domě se odehrává děj psychologického románu Třináctá komnata z roku 1944 spisovatele Vladimíra Neffa.

Odkazy

Reference

Literatura

  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 575–576.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.