Vysokorychlostní železnice v Česku

Podle strategického dokumentu Ministerstva dopravy Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR se jedná o „provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území Česka zahrnující novostavby vysokorychlostních tratí (VRT), tratě vysokorychlostní modernizované i modernizované konvenční tratě vyšších parametrů včetně vozidlového parku a provozního konceptu“.[1]

Podle Ministerstva dopravy je základním cílem „zlepšit dostupnost hlavních center osídlení ČR, a to i ve vazbě na zahraničí formou zvýšení rozsahu území obsluhovaného rychlou veřejnou dopravou, … zkrátit cestovní doby v klíčových přepravních relacích, … a podpořit tak vzájemnou dostupnost těchto center osídlení a jejich dostupnost z klíčových zahraničních oblastí pro intenzifikaci rozvoje obchodních i turistických příležitostí se všemi pozitivními makroekonomickými dopady“.[2]

Dalším pozitivním efektem by mělo být díky zkrácení přepravních dob zvýšení mobility obyvatel při dojíždění za prací, rozvoj školství, vědy a průmyslu nebo snížení závislosti na fosilních palivech v souladu se závěry Pařížské dohody.[2]

Zásadním negativem výstavby vysokorychlostní železnice jsou rozsáhlé pořizovací náklady, které byly k roku 2016 odhadnuty minimálně na celkových 500 miliard korun za necelých 600 kilometrů, z toho finančně nejnáročnější by měl být úsek z Prahy do Brna, který by měl stát více než 120 miliard korun.[3] Tato částka se vzhledem k dlouhému horizontu realizace bude navíc pravděpodobně dále významně zvyšovat. Rozsáhlé investice by byly nutné také pořízení odpovídajících vlakových souprav. Stavba by si zároveň vyžádala rozsáhlé zábory pozemků včetně zemědělské půdy a může mít negativní vliv na životní prostředí.

Všechny novostavby budou realizovány v dvojkolejném uspořádání s rychlostí až 320 km/h, v případě modernizovaných úseků 200 km/h. Předpokládá se napájení výhradně střídavou trakční soustavou 25 kV, 50 Hz.[4]

Vláda České republiky na svém zasedání v březnu 2017[5] schválila tyto trasy:

• RS1 Praha – Brno – Ostrava
• RS2 Brno – Břeclav – Vídeň/Bratislava
• RS3 Praha – Plzeň – Mnichov
• RS4 Praha – Ústí nad Labem – Drážďany
• RS5 Praha – Hradec Králové – Vratislav

Výstavba vysokorychlostních tratí by měla být zahájena do roku 2025 s tím, že pro urychlení přípravných prací nebudou tvořeny vlastní české národní standardy, ale SŽDC (dnešní Správa železnic) za 11 milionů korun zakoupila licenci na normy pro francouzský systém TGV.[6]

Prvními vysokorychlostními úseky v síti Správy železnic mají být úseky:[7][8]

• Praha-Běchovice – Poříčany (VRT Polabí) – součást budoucí RS1
• Přerov – Ostrava (VRT Moravská brána) – součást budoucí RS1
• Brno – Vranovice (VRT Jižní Morava) – součást budoucí RS2

Ministerstvo dopravy počítá, že provoz na těchto tratích by měl být veden převážně v taktu 30 minut, v relaci Praha – Brno dokonce 15. Zároveň by měl být zachován současný rozsah provozu rychlíkových linek.[9] Přeprava cestujících by měla být zajištěna na komerční riziko dopravce, spoje v méně vytížených časových relacích by měly být z části dotovány. Podle výpočtů z roku 2016 byla předpokládaná cena jízdného v relaci Praha – Brno maximálně 300 korun pro dospělého ve druhé třídě, v relaci Praha – Ostrava 450 korun.[10]

Dosud je maximální povolená rychlost na tratích 160 km/h, i když například dopravce České dráhy provozuje vlaky schopné rychlostí větších. Příkladem je Elektrická jednotka 680 přezdívaná Pendolino, tento vlak je schopný rychlosti 230 km/h a dopravce ho provozuje již od roku 2003. Stejné rychlosti může dosáhnout také lokomotiva Siemens ES64U4 označovaná jako Railjet, která pro ČD jezdí od roku 2014. Další vysokorychlostní lokomotivou Českých drah je Lokomotiva 380 od společnosti Škoda, která může dosáhnout rychlosti 220 km/h. Tratí s maximální povolenou rychlostí 160 km/h bylo v Česku k roku 2016 celkem 389 kilometrů.[11]

K březnu 2020 probíhá projektová příprava prvních úseků. Správa železnic na počátku roku 2020 vypsala tendr na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí pro první úsek Praha-Běchovice – Poříčany, v březnu však zakázku zrušila.[12]

• Vysokorychlostní trať
• Vysokorychlostní vlak