Vyplenění Říma (1084)

Vyplenění Říma v roce 1084 je jedna z episod zápasu mezi císařem a papežem - „Boje o investituru”. Poté, co německého krále Jindřicha IV. v Canosse - hradu markraběnky toskánské Matyldy - ponížil papež Řehoř VII. tím, že ho nechal stát tři dny - 25., 26. a 27. ledna 1077 v kajícnickém rouše a bosého, než ho zprostil církevní klatby, říšská knížata 13. května 1077 sesadila Jindřicha a zvolila protikrále Rudolfa z Rheinfeldenu vévodu švábského a synoda v červnu 1080 v Brixenu sesadila Řehoře.

Vyplenění Říma (1084)
konflikt: Boj o investituru
trvání: 1084
místo: Řím, Papežský stát
výsledek: vyplenění Říma Normany
strany
Vévodství Apulie a Kalábrie Papežský stát Papežský stát
velitelé
Robert Guiscard
Jindřich IV.
Řehoř VII.

Jindřich papežem ustanovil ravennského arcibiskupa Wiberta jako Klementa III.[1]: „na obou stranách zvítězila nenávist nad rozumem“.[2] Rudolf padl v bitvě na Bílém Halštrově (německy Weisse Elster) 15. října 1080.

Útok a vyplenění
Andělský hrad (pohled z jihu)
Robert Guiscard, z Nuovy Cronicy Giovanniho Villaniho (14. st.)

Jindřich překročil Alpy porazil vojenské oddíly markraběnky toskánské Matyldy a na druhý pokus dobyl Řím (1083). Řehoř poslal žádost o pomoc k normanskému vévodovi Apulie a Kalábrie Robertu Guiscardovi de Hauteville a sám se schoval do Andělského hradu. Normané přijeli, papeže Řehoře osvobodili a Řím vyplenili tak krutě, že jeho obyvatelé proto začali papeže nenávidět tak moc, že musel odejít s Normany.

Epilog

Následujícího roku (1085) jak Řehoř, tak vévoda Robert Guiscard de Hauteville zemřeli.

Poznámky
  1. v seznamu papežů není; je v seznamu vzdoropapežů
  2. vyjádření biskupa osnabrückého

Literatura
  • RAPP, Francis. Svatá Říše římská národa německého. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka, 2007. 324 s. (Historická paměť velká řada; sv. 13). ISBN 978-80-7185-726-6.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.