Vymírání eocén–oligocén

Hromadné vymírání živočišných a rostlinných druhů postihlo Zemi na přelomu eocénu (stupeň priabon) a oligocénu zhruba před 34 až 35 miliony let. Bylo rozsáhlejší než vymírání v pleistocénu, nepatří však mezi velkou pětku vymírání. Postihlo především vodní živočichy, vymizela například parafyletická skupina primitivních kytovců Archaeoceti. Hlavní příčinou vymírání by měla být klimatická změna způsobená poklesem koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře i kontinentálním driftem. Došlo k zalednění polárních oblastí a poklesu hladiny světového oceánu až o třicet metrů. Spekuluje se také o vlivu sopečné činnosti i o dopadech meteoritů, jejichž pozůstatkem může být impaktní kráter v Chesapeakské zátoce a Popigajský kráter na Sibiři. Nicméně organismy byly předem již z velké části geneticky adaptovány na ochlazení, takže adaptaci nespustila změna klimatu.[1]

Graf mizení mořských druhů v průběhu fanerozoika
Leptictidium, jeden z živočichů, který nepřežil Grande Coupure

Švýcarský paleontolog Hans Georg Stehlin v roce 1910 popsal výraznou změnu ve složení evropské fauny na konci eocénu a dal jí pojmenování Grande Coupure. V Evropě vyhynuly endemické čeledi Palaeotheriidae, Anoplotheriidae, Xiphodontidae, Choeropotamidae, Cebochoeridae, Dichobunidae, Amphimerycidae, Pseudosciuridae, Omomyidae, Adapidae a Nyctitheriidae. Jako vysvětlení se uvádí zánik Turgajského moře, v jehož důsledku vzrostla konkurence živočichů migrujících ze střední Asie, jako byli draví Nimravidae nebo nosorožcovití.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eocene–Oligocene extinction event na anglické Wikipedii.

  1. Life in Antarctica's ice mirrors human disease. North Carolina Museum of Natural [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.