Fanerozoikum

Fanerozoikum (z řec. φανερός faneros, patrný, viditelný a ζωή zóé, život) je označení geologického období posledních přibližně 540 milionů let. Jedná se o dobu charakteristickou rozvinutými formami života na Zemi.

Izotopické poměry indikující změny teploty (podle Veizera).[1]

Fanerozoikum je nejmladší ze čtyř věků (eonů) Země a dále se dělí do tří velkých ér:

• paleozoikum (prvohory) – období prvotních živočichů
• mezozoikum (druhohory) – éra dinosaurů a plazů
• kenozoikum (třetihory a čtvrtohory) – éra savců

Starší dělení na čtyři „hory” tedy bylo redukováno na tři éry. Čtvrtohory pak byly zařazeny jako nižší geologická časová jednotka (geologická perioda) následující po paleogénu a neogénu, na které bylo rozděleno období tradičně označované jako třetihory.

Bouřlivý rozvoj života, kterým započalo fanerozoikum, se nazývá kambrická exploze. K dalším velkým událostem tohoto eonu, které proměnily život na Zemi, patřilo vymírání na konci permu a vymírání na konci křídy, které oddělují jednotlivé éry.

Průměrná teplota Země ve fanerozoiku byla přibližně 20 °C a pohybovala se od 10 °C do více než 25 °C, přičemž dnešní teplota je podprůměrná a rovna přibližně 14,5 °C.[2] Z geologického hlediska je nyní díky zalednění stále doba ledová.