Nosorožcovití

Nosorožcovití
	Nosorožec, Parku Cornelle, Itálie
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	lichokopytníci (Perissodactyla);
Čeleď	nosorožcovití (Rhinocerotidae); Gray, 1820
	Areál rozšíření Areál rozšíření
Rody
	Ceratotherium; † Coelodonta; Dicerorhinus; Diceros; † Elasmotherium; Rhinoceros;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou z recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5–6 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené.

Popis

Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tuny, patří tedy k největším současným suchozemským živočichům (po slonech).

Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou krátkozrací.

Navzdory některým neoficiálním tvrzením se tito nosorožci patrně nedokážou pohybovat rychlostí přes 50 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto velkých lichokopytníků činí asi 7,5 m/s (27 km/h).[1]

Roh

Roh nosorožce není vyplněn kostí, je tvořen pouze rohovinou, keratinem.

Lov pro rohy

Nosorožci jsou pro své rohy v mnoha zemích ilegálně loveni:

Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně. Nicméně Čína již přistoupila, alespoň oficiálně, k ochraně přírody podle CITES.
V jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk.

Obecně je dnes „nutnost lovu nosorožců“ celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství,^[zdroj?] ovšem lidová praxe jim stále nepřeje.

Systém nosorožcovitých a míra ohrožení jednotlivých druhů

Rod: Ceratotherium

Tradičně chápán jako monotypický rod zastoupený jediným druhem nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) se dvěma poddruhy. V současné době některé výzkumy[2] potvrzují, že se jedná o dva samostatné druhy (část vědecké obce či IUCN však toto rozdělení dosud nepřijímají):

nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) – 10 080 dospělých jedinců, klesající populace, téměř ohrožený
nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium cottoni)[2] – 2 dospělí jedinci, klesající populace, kriticky ohrožený

Rod: Diceros

nosorožec dvourohý (Diceros bicornis) – 3 142 dospělých jedinců, stoupající populace, kriticky ohrožený

Rod: Dicerorhinus

nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) – 30 dospělých jedinců, klesající populace, kriticky ohrožený

Rod: Rhinoceros

nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) – 18 dospělých jedinců, stabilní populace, kriticky ohrožený
nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) – 2 100–2 200 dospělých jedinců, stoupající populace, zranitelný

Vyhynulé druhy

Rod: Coelodonta

† nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis)

Rod: Elasmotherium

† nosorožec jednorohý (Elasmotherium)

Odkazy

Reference

SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online. (česky)
Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa?. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu nosorožcovití na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo nosorožec ve Wikislovníku
Taxon Rhinocerotidae ve Wikidruzích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online. (česky)

[:0-2] Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa?. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (česky)