Vyhlídky nad Libverdou

Vyhlídka „Libverdských pramenů“

Zastavení je situováno severně od centra obce. Z místa je výhled na centrum obce a na severní panorama Jizerských hor. Na informační tabuli je popis historie obce spolu s výpisem slavných osobností, jež se v lázních léčily. Obsahuje též pověst o loupežníkovi zvaném Černý Honza a jeho tlupě, kteří chtěli zasypat pramen libverdské vody v rozčílení, že z něj nemůže pít prostý lid. To se mu však nezdařilo a během vykopávání hlíny, kterou chtěl pramen zasypat, objevil další dva prameny libverdské vody.[7] Tvůrcem sochy u vyhlídkového místa je Karel Hajn.[5] Lavici ale vytvořil Jan Rázek.[6]

Lokalizace místa: 50°53′32″ s. š., 15°11′23″ v. d.

Vyhlídka „Pekelské sázky“

Vyhlídka je umístěna severně od obce poblíž silnice III/29015 směrem na Přebytek a Ludvíkov pod Smrkem. Z místa je vyhlídka na obec Peklo (a blízký Přírodní park Peklo), na frýdlantský zámek či až do Polska. Na informační tabuli je text popisující historii obce Peklo a též pověst, kterak se svatý Martin vsadil s Luciferem o bohabojného hospodáře Jíru, který nikdy nezaklel. Ač Lucifer s čerty vymýšlel všelijaké nepříjemnosti, Jíra nikdy nezaklel a starý čert, na kterého v pekle spoléhali, že by přes malé pokušení a zlomyslnosti mohl Jíru donutit zaklít, při odletu odhodil na Jírovo stavení podkovu, kterou předtím Jírovi uloupil, a na tom místě vzniklo údolí pod Pekelským vrchem, v němž se osada Peklo rozkládá.[8] Sochu doplňující vyhlídkové místo vytvořil Jiří Nekola.[9] Lavičku vytvořil bulharský umělec Marin Vardolov.[6]

Lokalizace místa: 50°53′49″ s. š., 15°11′50″ v. d.

Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“

Zastavení je umístěno východně od restaurace Obří sud a v jeho blízkosti je trasován Singltrek pod Smrkem. Z místa je výhled na severní partie Jizerských hor a na horu Smrk s tamní rozhlednou. Na informační tabuli je popis přírody Jizerských hor s nabídkou možností turistického, horolezeckého či vodáckého využití spolu s pověstí o vzniku dobrého ducha MUHU, což je ochránce Jizerských hor, kterého vyčaroval Krakonoš (ochránce Krkonoš) po domluvě s Rampušákem (ochráncem Orlických hor).[10] Autorem dřevěné sochy u zastavení je Jan Švadlenka,[5] jenž vytvořil i lavičku.[6]

Lokalizace místa: 50°53′39″ s. š., 15°11′47″ v. d.

Vyhlídka „Hájníkova kohouta“

Vyhlídka je umístěna ve východní části obce při cestě z Lázní Libverdy na Jizerku a Hubertku. Okolo místa vede i značená turistická značka. Z místa je výhled na východní části obce a na restauraci Obří sud. Na informační desce je popis současnosti obce Lázně Libverda spolu s údaji o restauraci Obří sud, a dále je zde uvedena pověst o kohoutovi, jemuž je připisováno objevení libverdských léčivých pramenů.[11] Tvůrcem sochy poblíž vyhlídky je berounský umělec Stanislav Pokorný.[9]

Lokalizace místa: 50°53′25″ s. š., 15°13′1″ v. d.

Vyhlídka „Hejnické madony“

Zastavení je umístěno v jižních částech obce v blízkosti libverdského hřbitova, na hřebenu, odkud lze pozorovat Hejnice se zdejším kostelem, Bílý Potok či severní svahy Jizerských hor, ale také centrum obce Lázně Libverda a restauraci Obří sud. Na informační tabuli jsou údaje o historii města Hejnic a současně též pověst o řemeslníkovi z Lužce, který měl doma nemocnou ženu a dítě. Pracoval v místních lesích a cestou si vždy odpočinul pod lípou v ohbí řeky Smědé. Když jednou usnul, zdál se mu sen, v němž mu andělé sdělili, ať na tomto místě pověsí obrázek Matky Boží a jemu se pak uzdraví žena i dítě. Řemeslník na to místo umístil sošku Panny Marie a jeho žena s dítětem se skutečně uzdravily. Zpráva o tom se rychle rozšířila a k místu začaly putovat procesí s prosbami o pomoc.[12] Autorem sochy u vyhlídkového místa je Jiří Genzer.[5]

Lokalizace místa: 50°53′12″ s. š., 15°11′31″ v. d.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyhlídky nad Libverdou na Wikimedia Commons