Rozhledna na Smrku

Již mezi lety 1840-1850 byla na Smrku vyhlídková plošina, která ale shořela. V roce 1892 začali pruští turisté stavět na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu (Stóg Izerski) rozhlednu. Na to reagovali obyvatelé Nového Města pod Smrkem zahájením stavby vlastní věže na své části hory. Její stavba stála 1683 zlatých a novoměstskému tesařovi Franzu Fritschovi trvala sedm týdnů. Otevřena byla 21. srpna 1892, o měsíc později než konkurenční stavba. Slavnostního otevření rozhledny se zúčastnilo 2 000 diváků a na závěr malé slavnosti zazněly hymny Rakousko-Uherska a Německa. Franz Fritsch si po otevření rozhledny otevřel na vrcholu chatku s občerstvením a později i ubytováním. Tato chatka byla roku 1932 rozšířena a zmodernizována. Díky jeho třicetileté pečlivé údržbě a také díky jeho následovníkům vydržela dřevěná rozhledna až do roku 1946. V tomto roce byli tehdejší opatrovníci chaty, rodina Porschova vysídleni do Německa. Věž zchátrala na konci padesátých let a tak na vrcholu Smrku zůstala jen dřevěná konstrukce triangulačního bodu, jenž vydržela až do roku 1974.[1]

V roce 1992 vznikla v Novém Městě „Společnost pro obnovu rozhledny“. Samotná stavba 23 metrů vysoké ocelové stavby architekta Jana Dudy začala v létě 2003. Náklady na její stavbu dosáhly 3,6 mil. Kč a byla otevřena 18. září 2003.

V roce 2009 byla podle dochovaných plánů v areálu pražské zoologické zahrady zhotovena zmenšená[1] dřevěná kopie původní rozhledny ze Smrku. Pražská rozhledna dostala jméno Obora.[2] Od roku 2014 stojí další kopie někdejší rozhledny na Smrku na Moravském kopci (782 m n. m.) v podhůří Jeseníku, u obce Holčovice.[3]