Vstavač Spitzelův

Disjunktivní areál se rozkládá mezi Pyrenejským poloostrovem a Kavkazem, na severu zasahuje na ostrov Gotland a na jihu do Maroka a Alžírska. Centrem rozšíření jsou východní Alpy a Balkán, dále se vyskytuje ve Francii, ve Středomoří, v Turecku, v Sýrii a v Libanonu. V Česku se druh nevyskytuje, nejbližší lokalita se nachází na Slovensku v Malé Fatře.[2]

Druh roste ve světlých lesích, v kosodřevině či na horských loukách, nejčastěji v nadmořských výškách v rozmezí 1000–2100 m, avšak vyskytuje se i níže. Vyhledává čerstvé až vlhké, zásadité půdy. Kvete od dubna do července.[3]

Rostlina má dvě podlouhle vejčité hlízy, lodyha je vysoká 20–40 cm. Listy dosahují délky 6–12 cm a šířky 1,6–3,3 cm. Jsou světle zelené, lesklé, lupenité, vejčitě kopinaté a tvoří přízemní růžici o dvou až sedmi listech.

Květenství se skládá z 10–35 květů. Jejich okvětní lístky jsou skloněné do otevřené přilby, jsou olivově zelené, červeně naběhlé s červenými tečkami. Pysk je růžový až nachový, bohatě tečkovaný, trojlaločný s delším, dvojklaným středním lalokem, boční laloky jsou ohnuté dozadu. Ostruha je světlá, kuželovitá, ohnutá dolů. Plodem je tobolka.[2][3]

U vstavače Spitzelova se rozlišuje několik poddruhů a variet, například:

• Orchis spitzelii subsp. spitzelii Saut. ex W.D.J.Koch
• Orchis spitzelii subsp. cazorlensis (Lacaita) D.Rivera & Lopez Velez (Španělsko a Baleáry)
• Orchis spitzelii subsp. nitidifolia (Teschner) Soó (Kréta)
• Orchis spitzelii var. gotlandica B.Pett. (Gotland)
• Orchis spitzelii var. asiatica Renz (Libanon, Sýrie)

Také tvoří několik kříženců, např. se vstavačem mužským (Orchis x petterssonii G.Keller ex B.Pett).[1][4]

Druh je ohrožen zejména těžbou v lesích a změnou jejich druhové skladby. Druh je zákonem chráněný ve Francii a na Slovensku. Je chráněný úmluvou CITES.[5]