Vrchnice
Vrchnice (německy Würgnitz) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se asi čtyři kilometry severovýchodně od Kadaně na pravém břehu Lužického potoka. Vesnice zanikla v roce 1972 v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v lomu Nástup.
Vrchnice | |
---|---|
Smírčí kříž z Vrchnice přemístěný do Strupčic | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Kadaň |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°23′24″ s. š., 13°19′31″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Tušimice (20,88 km²) |
Nadmořská výška | 285 m n. m. |
Vrchnice | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 103 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název vesnice vznikl zpodstatněním přídavného jména vrchní ve spojení vrchní ves. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Wuerchnicz (1536), Wurchnicz (1556), Wurgnicz (1573), Würchnütz (1595),[1] Virknice (1654),[2] Wirgnitz (1787) nebo Würgnitz (1846).[1]
Historie
Krajina v povodí Lužického potoka byla řídce osídlena už v pravěku, ale k výraznějšímu přílivu obyvatel došlo až v období mladšího eneolitu. Sídliště bylanské kultury u Vrchnice stávalo také v době halštatské a v prvním až čtvrtém století před naším letopočtem zde stávala také germánská osada. V té době zde probíhalo zpracování železné rudy. Velká spotřeba dřeva při tavení železa vedla k odlesnění, v jehož důsledku deště spláchly úrodnou půdu do koryta potoka. To vedlo ke změně průběhu toku, a nakonec i k dvě stě let dlouhému vylidnění oblasti během doby stěhování národů.[3]
První písemná zmínka o Vrchnici pochází z roku 1536.[1] Vesnice tehdy patřila městu Kadaň, které ji spravovalo prostřednictvím svého milžanského statku, a pro obyvatele vsi proto platilo kadaňské městské právo. Po stavovském povstání v roce 1547 město přišlo o majetek, ale roku 1561 si Vrchnici koupilo zpět. Podruhé o ni přišlo roku 1621 za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620. Vzhledem k velkému zadlužení města ji však královská komora dne 13. dubna 1628 vrátila zpět. Z roku 1609 pochází zmínka o vrchnickém pivovaru.[4]
Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili čtyři sedláci a osm chalupníků, z nichž pět žilo na městských šosovních usedlostech. Sedláci měli dohromady třináct potahů, dvanáct krav, čtyři jalovice, 34 ovcí a jedenáct prasat. Chalupníkům patřilo 21 potahů, 26 krav, dvacet jalovic, 21 ovcí a 45 prasat. Pěstování pšenice a žita na úrodných polích spolu s chovem dobytka představovaly hlavní zdroj obživy obyvatel.[4]
Roku 1685 město Vrchnici oddělilo od Milžan jako samostatný šosovní statek, ale už o deset let později patřily čtyři vrchnické selské usedlosti opět k Milžanům. Podle tereziánského katastru z roku 1748 tvořily vrchnický šosovní statek dva selské a šest chalupnických gruntů a ve vsi byl násadní rybník.[4]
Vrchnice zanikla roku 1972 v důsledku rozšiřování těžby hnědého uhlí v Lomu Nástup – Tušimice.[5]
Přírodní poměry
Vrchnice se nacházela v katastrálním území Tušimice.[6] Okolní krajina je součástí Mostecké pánve. Vesnice stávala na rozhraní dvou geomorfologických podcelků. Severní část zasahovala do Březenské pánve v podcelku Chomutovsko-teplická pánev a jižní do Čeradické plošiny v podcelku Žatecká pánev.[6] Reliéf krajiny zde byl přeměněn povrchovou těžbou hnědého uhlí.[7] Vesnice stála v nadmořské výšce okolo 285 metrů na pravém břehu Lužického potoka, který ji odděloval od sousedních Přezetic.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 79 obyvatel (z toho 36 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků a 66 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 76 obyvatel: šest Čechoslováků, 66 Němců a čtyři cizince. Kromě sedmi evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 64 | 121 | 123 | 93 | 80 | 79 | 76 | 27 | 35 |
Domy | 14 | 11 | 14 | 14 | 12 | 10 | 10 | 11 | . |
Obecní správa
Po zrušení poddanství se Vrchnice roku 1850 stala samostatnou obcí,[4] ale od sčítání lidu roku 1869 je uváděna jako osada obce Prahly. Od roku 1961 (1960[4]) patřila jako část obce k Tušimicím a dne 4. února 1972 úředně zanikla.[11]
Pamětihodnosti
Před zánikem vesnice z ní byly odvezeny tři drobné památky. Boží muka byla znovu vztyčena u křižovatky silnic z Malého Března do Všestud.[4] Dva kříže, jeden smírčí a druhý cyrilomětodějský, stojí u strupčického kostela svatého Václava.[12][13]
Odkazy
Reference
- PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vrchnice, Wirgnitz, s. 632.
- SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Vrchnice, s. 301.
- SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum v údolí Lužického potoka na Kadaňsku. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 2, s. 34, 37.
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 44 s. Kapitola Vrchnice, s. 45–47.
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076.
- CENIA. Katastrální mapy, II. vojenské mapování, geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- Seznam.cz. Historická mapa z 19. století [online]. Mapy.cz [cit. 2015-07-14]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. Díl 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465.
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 637. Dostupné online.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-11-03]. Identifikátor záznamu 127444 : Smírčí kříž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-11-03]. Identifikátor záznamu 158935 : Smírčí kříž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchnice na Wikimedia Commons
- Vrchnice na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945