Vratič

Vratič (Tanacetum) je rod zahrnující asi 160 druhů hvězdnicovitých rostlin. Vyskytují se v oblasti Středomoří, v centrální i východní Asii a v části severní Ameriky. Obvykle se jedná o vytrvalé byliny, ale několik z nich jsou jednoleté byliny či naopak polokeře. Typickým rysem rodu je odění tvořené na bázi či až k prostředku přirostlými chlupy, někdy větvenými. Úbory, často diskovitého tvaru, jsou uspořádány jednotlivě či v různě těsných chocholičnatých latách (kytkách).[1][2]

Vratič
Květenství vratiče obecného
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodvratič (Tanacetum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle fylogenetických dat se rod zdá býti monofyletickým a dobře vymezeným, ale jen pokud z něj jsou vyřazeny druhy T. tatsienense a T. microphyllum.[1] Také T. paradoxum je ostatním členům tohoto rodu jen vzdáleně příbuzný.[3]

Název

Etymologický původ vědeckého rodového jména Tanacetum není jasný. Ve střední Evropě se objevilo až v 9. století (například v díle Capitulare de villis vel curtis imperii je uváděno jako Tanazita) a zpravidla se odvozuje ze složeniny řeckých slov tanaos (tj. dlouhý, velký, vytrvalý) a akeomai (tj. léčím), případně athanasia (tj. nesmrtelnost). Základ názvu tanaos odkazuje ke skutečnosti, že si uschlé květy rostliny zachovávají svůj tvar a barvu.[4]

České rodové jméno vratič pochází ze staroslověnského slova vrátyč. Velmi podobně se rostlina nazývá i v ostatních slovanských jazycích (v polštině jde o wrotycz, ve slovinštině o vratič, v srbochorvatštině o vratiš nebo povratič, v ukrajinštině o vorotyč).[5] Jeden z výkladů českého názvu má svůj původ v lidových pověrách, které vratiči přisuzovaly čarodějnou moc. Podle nich pomáhá k šťastnému návratu z cest domů, k vyléčení nevěry a návratu k milované osobě.[5] Druhý odvozuje jeho název ze zvracení, které po nadměrném požití vratiče mimo jiné nastává.[6]

Fotogalerie druhů

Odkazy

Reference
  1. SONBOLI, Ali; STROKA, Kathrin; KAZEMPOUR OSALOO, Shahrokh; OBERPRIELER, Christoph. Molecular phylogeny and taxonomy of Tanacetum L. (Compositae, Anthemideae) inferred from nrDNA ITS and cpDNA trnH–psbA sequence variation. Plant Systematics and Evolution. 2011, s. 431–444. ISSN 0378-2697. DOI 10.1007/s00606-011-0556-6. (anglicky)
  2. INCEER, Huseyin; HAYIRLIOGLU-AYAZ, Sema; GULER, Halil Selim; AKSU, Nursen; OZCAN, Melahat. Karyological studies of some representatives of Tanacetum L. (Anthemideae-Asteraceae) from north-east Anatolia. Plant Systematics and Evolution. 2012, s. 827–834. ISSN 0378-2697. DOI 10.1007/s00606-012-0594-8. (anglicky)
  3. SONBOLI, Ali; KAZEMPOUR OSALOO, Shahrokh; VALLÈS, Joan; OBERPRIELER, Christoph. Systematic status and phylogenetic relationships of the enigmatic Tanacetum paradoxum Bornm. (Asteraceae, Anthemideae): evidences from nrDNA ITS, micromorphological, and cytological data. Plant Systematics and Evolution. 2011, s. 85–93. ISSN 0378-2697. DOI 10.1007/s00606-010-0415-x. (anglicky)
  4. NOVÁK, Jan; HÍSEK, Květoslav. Naše jedovaté rostliny. Praha: Albatros, 1984. 216 s. Dostupné online.
  5. JIRÁSEK, Václav a kolektiv. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 289–290.
  6. SVOBODOVÁ, Irena. Vratič obecný (Tanacetum vulgare) [online]. iDNES.cz, 2008-09-29 [cit. 2014-10-11]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.