Řimbaba obecná

Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) je středně vysoká, vytrvalá, aromatická rostlina s množstvím drobných květních úborů podobných kopretině. Na základě nových výzkumů byl rod (Pyrethrum) zrušen a jeho druhy, které se v české přírodě vyskytují, byly začleněny do rodu vratič (Tanacetum).

Řimbaba obecná
Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodvratič (Tanacetum)
Binomické jméno
Tanacetum parthenium
Sch.Bip., 1844
Synonyma
  • Chrysanthemum parthenium
  • Tanacetum parthenium
  • kopretina řimbaba
  • vratič řimbaba
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení řimbaby obecné

Bylina řimbaba obecná tak dostává nové vědecké jméno Tanacetum parthenium. V české literatuře však bývá stále uváděna pod jménem Pyrethrum parthenium, nebo ještě se starším Chrysanthemum parthenium.

Rozšíření

Pochází z jihovýchodní Evropy, Malé Asie a okolí Kavkazu. V současnosti roste v celé Evropě a byla zavlečena i do Číny, obou Amerik, severní Afriky i Austrálie; místy se stává invazní rostlinou. V České republice byla odedávna jako léčivá rostlina pěstována v zahradách, dnes převládají zplaněné populace ve volné přírodě v blízkosti lidských sídel.

Ekologie

Řimbabě obecné se nejlépe daří na teplých a osluněných stanovištích, na půdách dostatečně propustných a bohatých na živiny, hlavně dusík. Roste v zahradách, okolo zdí, v parcích, na návsích a na různých ruderálních stanovištích.

Popis

Vytrvalá rostlina s lodyhou vysokou 30 až 60 cm. Lodyha je krátce vystoupavá až přímá, mělce rýhovaná, v dolní části lysá a v horní chlupatá a okoličnatě rozvětvená. U starší rostliny obvykle vyrůstá ze šikmého, drobnými kořínky porostlého oddenku lodyh několik. Lodyžní listy jsou střídavé, řapíkaté, měkké, světle zelené nebo žlutozelené a v obryse vejčité. Jejich čepele, 5 až 7 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, jsou peřenoklané se dvěma až pěti páry úkrojků které jsou vroubkovaně pilovité, na koncích tupé a na rubu hustě žláznaté. Rozemnuté listy i lodyha silně voní po heřmánku.

Dlouze stopkaté květní úbory o průměru 1,5 až 2,5 cm vyrůstají v počtu 15 až 20 v chocholičnaté latě. Úbor je tvořen ve středu rostoucími oboupohlavnými kvítky se žlutými, trubkovitými, pěticípými korunami a po obvodě 10 až 20 samičími jazykovitými kvítky s krátkou bílou ligulou. Trojřadý zákrov je zploštěle polokulovitý, zelené zákrovní listeny jsou podlouhlé a mají široký suchomázdřitý lem. Kvetou od června do září. Plody jsou vejčité nažky asi 1 mm velké, které mají na vrcholu zubatou blanitou korunku a po bocích podélná bílá žebra. Ploidie druhu je 2n = 18.

Význam

Řimbaba obecná bývá pěstována jako okrasná a léčivá rostlina. Pěstuje se v několika kultivarech, bývají plnokvěté nebo mívají žlutavé listy. Rostliny jsou nejčastěji vysazují na obruby záhonů.

Kvetoucí nať sbírána na počátku květu obsahuje sekviterpenové laktony, mnohé silice s pinenem a bornylacetátem, třísloviny, pyrethrin, deriváty acetylenu, chrysanthemonin a další látky; nejvíce účinných látek je obsaženo v listech. V léčitelství se droga používá nejčastěji ve formě nálevu. Působí proti horečce a protirevmaticky, snižuje bolest, rozšiřuje cévy, podporuje trávení a užívá se také při menstruačních bolestech. Bývá také lékem proti migréně, rozžvýká se a spolkne preventivně jeden a při záchvatu pět čerstvých listů. Při zánětu středního ucha pomáhá vsunout do ucha čerstvý list. Z květů se vyrábí tinktura používána jako repelent proti hmyzu a léčivá mast na hmyzí kousnutí.[1][2][3][4][5][6]


Galerie

Reference

  1. HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Řimbaba obecná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.01.2008 [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. (česky)
  2. AtlasRostlin.cz: Řimbaba obecná [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2015-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-05. (česky)
  3. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Řimbaba obecná [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-08-28]. S. 486. Dostupné online. (česky)
  4. PAREEK, Anil; SUTHAR, Manish; GARVENDRA, S. Rathoe et al. Feverfew (Tanacetum parthenium L.): A systematic review. S. 103–110. Journal Pharmacognosy Review [online]. Medknow Publications and Media, Ghatkopar (E), Mumbai, IN, 2011 [cit. 28.08.2015]. Čís. 9, s. 103–110. Dostupné online. ISSN 0976-2787. (anglicky)
  5. WATSON, Linda E. Flora of North America: Tanacetum parthenium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Feverfew [online]. University of Maryland Medical Center, Baltimore, MD, USA [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.