Kystra

Hypotéza, že název vesnice je odvozen ze slova kostra ve významu hranice,[4] je nejspíše neplatná, protože toto slovo je mladšího původu.[5] Název však mohl být odvozen z příjmení prvního usedlíka, a potom by jméno mohlo odkazovat na kostru člověka (kostlivce). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Kystra (1360), in Kystrzie (1389), de Kistr (1393), z Kystry (1462), w Kystrze (1550), na Kystře (1603) a Kistrau nebo Kistra (1787).[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359, kdy patřila rytířům Věnkovi, Bořitovi a Hogerovi z Kystry, kteří tehdy měli podací právo ke zdejšímu kostelu.[6] V leteh 1363–1366 toto právo patřilo Věnkovi, Bořitovi a Ojířovi, kterého posléze vystřídal Klímš. V letech 1391–1412 byli patrony kostela bratři Petr, Martin a Diviš. Diviš se stal knězem, postupně vystřídal několik farností a okolo roku 1409 založil spolu s bratrem v Kystře oltář.[7] Během husitských válek Kystru získal Matěj z Hořešovic, který byl roku 1441 svědkem ve sporu Jakoubka z Vřesovic s městem Žatec. Za něj se poprvé připomíná zdejší tvrz.[6]

Kaple na návsi

Oáza Resort na jižním okraji vesnice

Další majetkový vývoj je nejasný. Podle Augusta Sedláčka panství přešlo na Jana z Hořešovic, který je přenechal svému strýci Prokopovi. Ten byl jako pán na Kystře uveden roku 1450. Vesnici držel nejspíše spolu s Janem. Prokop o vesnici roku 1487 vedl spor proti Buškovi z Hořešovic, který si nárokoval dědictví po Janovi. Prokop žil ještě roku 1495 a poručníci jeho dědiců Kystru prodali nejspíše v roce 1546 Felixu Novohradskému z Kolovrat.[7] Podle Rudolfa Anděla Prokop vesnici získal hned po Matějovi z Hořešovic a vlastnil ji spolu se dvěma sestrami. Jeho potomci později zažalovali Purkarta Kaplíře ze Sulevic a Václava Sokola z Mor za to, že panství jako poručníci prodali Felixi Novohradskému z Kolovrat za 8000 míšeňských a nevyplatili dědicům jejich podíly. Spor skončil roku 1592 bez rozsudku, protože žalobci zemřeli.[6]

Roku 1547 Felix Novohradský z Kolovrat Kystru pronajal na tři roky za 200 kop míšeňských grošů[6] Purkartu Kaplířovi ze Sulevic. Jeho synové Albrecht, Petr, Václav a Jan vesnici prodali roku 1552 Šebestiánovi z Vřesovic.[7] Podle Rudolfa Anděla však byli syny Felixe Novohradského. Vesnici podle něj drželi jen Albrecht a Václav, ale Václav v Praze zabil krčmáře, a Petrovi s Janem připadl její díl až po jeho popravě. Bratři potom Kystru prodali až roku 1553.[6]

Volf z Vřesovic roku 1603 panství prodal Janu Ilburkovi Kaplířovi ze Sulevic, od kterého ji koupil v roce 1652 (podle Augusta Sedláčka již v roce 1652[7]) měšťanovi Bohuslavu Zákostelskému z Bílejova. Dalším majitelem se roku 1615 stal Prokop Dvořecký z Olbramovic později popravený na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Tvrz ve vsi byla na počátku třicetileté války vypálena a roku 1622 se uvádí jako pustá. Na počátku devatenáctého století byly její zbytky zbořeny a Schwarzenbergové nechali na jejím místě postavit ovčín, který se nachází v areálu hospodářského dvora.[6]

Od jižního okraje vesnice se podél pravého břehu Ohře táhne příkrá stráň se 150 metrů dlouhým a dvacet metrů vysokým výchozem střednoturonského slínovce, která slouží jako stratotyp teplického souvrství. Nadloží horniny tvoří spraš, ve které byly nalezeny kosterní zbytky a zlomky volutové keramiky.[8]

Areál barokního zemědělského dvora čp. 1 v roce 2015

• Dominantou osady byl barokní zemědělský dvůr čp. 1, do kterého se vjíždělo bránou s pilastry završenými elipsovitým segmentem. Štíty chléva byly zdobené volutami a zakončené tympanonem.[10] Na začátku roku 2018[11] nechal majitel, městys Slavětín, sejmout památkovou ochranu tohoto cenného dokladu historie oblasti a následně přes protesty severočeských památkářů statek nechal strhnout. Kystra tak přišla o svou dominantu a region o příklad velkého barokního dvora s množstvím kulturních hodnot. Na pozemku plánuje městys Slavětín zřízení stavebních parcel.[12]
• Kaple na návsi